Digitalizace stavebního řízení a územního plánování
Připravované novinky ve stavebním zákoně ulehčí všem, kdo se chystají kupovat pozemek, nebo jsou účastníky stavebního řízení. Změny v právních předpisech vydané v únoru 2020 umožní přesun informací o stavebních řízeních a územním plánování do digitálního prostoru, kde budou přístupné online prostřednictvím digitálně technické mapy. Účinnost nabývají většinou od 1. července 2023 ovšem s několika výjimkami účinnými od 12. 3. 2020. Samotnou digitalizaci pak má ošetřit jedna novela a jedna změna stavebního zákona.
Novela zákona o zeměměřictví č. 200/1994 Sb. zavádí pojem digitálně technická mapa (DTM). Jednotná DTM se bude pořizovat pro obec i kraj, přičemž propojením těchto map s dalšími mapami vznikne jednotná digitální mapa veřejné správy (DMVS), kterou bude spravovat Český úřad zeměměřický a katastrální. DTM a DMVS budou sloužit jako jednotný systém poskytující komplexní informace o technické a dopravní infrastruktuře, jakož i přírodních, stavebních a technických objektech na daném území. Tato digitální mapa by se užívala při jakékoli práci s tímto územím a zároveň by z ní veřejnost, včetně žadatelů o stavební povolení a provozovatelů sítí, mohla čerpat určité údaje, podobně jako například z katastru nemovitostí.
Změna stavebního zákona (č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) směřuje k digitalizaci stavebního řízení. Zákonem bude umožněno vytvoření Portálu stavebníka, tzn. rozhraní, prostřednictvím kterého bude možné podávat žádosti o stavební povolení, o územní rozhodnutí. Zároveň bude možné prostřednictvím Portálu stavebníka získávat veškeré informace o tom, jak celý proces postupuje, nahlížet do digitální technické mapy a do dalších zdrojů informací.
Dále je umožněno vytvoření Evidence elektronických dokumentací, tedy datového úložiště, kde si projektanti budou moci přímo ukládat svoji projektovou dokumentaci, která s příslušnými časovými razítky v elektronické podobě významně usnadní i orientaci ve finálně platné verzi projektových dokumentací.
Zřízen bude také Národní geoportál územního plánování, který umožní přístup k těm vrstvám digitální technické mapy, ve kterých bude možné dohledat vedení technické infrastruktury, doplnit data o územním plánování, získat on-line informace ohledně možnosti realizace samotné stavby.
Informačním systémem identifikačního čísla stavby bude možné průběžně sledovat celý osud konkrétního stavebního díla od první žádosti o stavební povolení přes kolaudaci až po samotný život stavby a po letech i zpětně dohledat, jaká rozhodnutí v dané věci byla vydána a jakými proměnami i z hlediska rozhodování státní správy stavba prošla.
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.




