Přinese nový zbrojní zákon více bezpečnosti?
Od 1. 1. 2026 nahradil zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu (dále jen „nový zbrojní zákon“) dosavadní zákon č. 119/2002 Sb. Nejde jen o technickou novelizaci, ale o celkovou rekodifikaci civilního zbrojního práva.
Digitalizace a Centrální registr zbraní (CRZ)
Nejviditelnější změnou je konec fyzických zbrojních průkazů a licencí, které nahradí elektronické oprávnění evidované v Centrálním registru zbraní (tzv. CRZ). Výjimkou je pouze Evropský zbrojní pas, který si ponechá fyzickou podobu. Bezpečnostní přínos této změny spočívá zejména v aktuálnosti a verifikovatelnosti údajů o zbrojních oprávněních. Fyzický doklad totiž mohl působit důvěryhodně i pokud mezitím došlo k pozastavení nebo zániku oprávnění. Elektronická evidence však umožňuje okamžité ověření platného právního stavu. Současně s tím však vzniká nové riziko: celý systém bude stát na elektronické dostupnosti, kybernetické bezpečnosti a správnosti dat obsažených v CRZ.
Nová struktura zbrojních oprávnění
Další důležitou změnou, kterou nový zbrojní zákon přinesl, je celkové zjednodušení struktury zbrojních oprávnění a zjednodušení jejich dosavadního členění. Pojem „zbrojní průkaz“ byl nahrazen pojmem „zbrojní oprávnění, přičemž namísto pěti skupin zbrojních průkazů od nového roku existují už jen dvě úrovně zbrojního oprávnění: obecné a rozšířené zbrojní oprávnění. V praxi to znamená, že dosavadní držitelé zbrojního průkazu skupiny A, B a C byli v novém CRZ automaticky převedeni na držitele obecného zbrojního oprávnění, zatímco držitelé skupin D a E přešli pod rozšířené zbrojní oprávnění.
Novela zákona zjednodušuje i systém zbrojních licencí, kdy namísto dosavadních deseti skupin zůstávají pouze tři. Skupina ZL1 je určena pro podnikatele v oblasti zbraní a střeliva, ZL2 pro ostatní podnikatele a právnické osoby, které se zbraněmi či střelivem nakládají v rámci své činnosti (např. střelecké spolky, bezpečnostní služby nebo muzea), a ZL3 slouží pro jednorázové činnosti, pro něž by jinak byla nutná licence ZL1 nebo ZL2.
Z pohledu držitelů oprávnění přináší změna zpřehlednění celé agendy a z hlediska státu její jednodušší správu. Citelná je rovněž změna postupu při získávání nových zbrojních oprávnění. Nově žadatel nejprve podává žádost o zbrojní oprávnění a dokládá svou zdravotní způsobilost. Policie následně prověřuje splnění všech zákonných podmínek (např. svéprávnost, bezúhonnost či zdravotní způsobilost žadatele). Teprve poté je žadatel připuštěn ke zkoušce odborné způsobilosti. Tím se celý proces obrací, což je logičtější ve srovnání s předchozí úpravou. Stát totiž nejprve posuzuje, zda žadatel vůbec může být potenciálním držitelem zbrojního oprávnění a až poté prověřuje jeho odborné znalosti a praktické dovednosti.
Zkrácení zdravotní způsobilosti
Další z důležitých novinek nového zbrojního zákona je zkrácení platnosti zdravotní způsobilosti z deseti na pět let (tedy na polovinu). Lékařský posudek osvědčující zdravotní způsobilost držitele tak bude muset být předkládán nejen při nové žádosti o zbrojní oprávnění, ale poté znovu v pravidelném pětiletém intervalu. Bezpečnostní rozměr této změny je zřejmý. Zdravotní způsobilost držitele zbrojního oprávnění totiž rozhodně není statická vlastnost. Může se vcelku rychle změnit věkem, zdravotními obtížemi (fyzickými i psychickými) nebo dalšími okolnostmi. Nová právní úprava tak posouvá těžiště od dlouhodobého osvědčení zdravotní způsobilosti k její průběžné kontrole, což je bezesporu krok správným směrem.
Hlavní a vedlejší držitel zbraně
Úplnou novinkou je zavedení institutu hlavního a vedlejšího držitele zbraně, jenž umožňuje, aby byla ke konkrétní zbrani evidována více než jedna oprávněná osoba. Hlavním držitelem je osoba, na kterou byla zbraň zaregistrována v CRZ. Ta pak může požádat o zápis další osoby jako vedlejšího držitele (např. partnera či potomka), pokud je tato další osoba oprávněna s předmětnou zbraní legálně disponovat. Vedlejší držitel musí splňovat stejné podmínky jako hlavní držitel – především tedy musí mít platné odpovídající zbrojní oprávnění.
Tato změna míří na praktické situace, které předchozí právní úprava neuměla vhodným způsobem řešit. V rodinách, sportovních klubech nebo mezi střelci mnohdy docházelo k tomu, že jedna zbraň byla používána více oprávněnými osobami. Z právního hlediska však bylo takovéto přenechání zbraně značně problematické. Nový režim sdílení legalizuje za jasně stanovených evidenčních podmínek, což je pro bezpečnost lepší, nežli riziková „šedá zóna“.
Nová kategorizace zbraní
Nový zákon také opustil dosavadní označení kategorií A až D a zavedl nové členění na (i) zbraně podléhající registraci (tj. nově kategorie R1 až R4 - odpovídající dosavadním kategoriím A, A1, B a C), dále na (ii) zbraně podléhající ohlášení (tj. nově kategorie PO - odpovídající dosavadní kategorii C1) a na (iii) zbraně nepodléhající ohlášení (tj. nově kategorie NO - odpovídající dosavadní kategorii D).
Zbraňová amnestie
Součástí nové právní úpravy je také zbraňová amnestie, která probíhá do 30.6.2026 a umožňuje beztrestně odevzdat nebo dodatečně legalizovat nelegálně držené zbraně, jejich hlavní části nebo střelivo. Odevzdaná zbraň nejprve projde odborným zkoumáním, za účelem vyloučení jakékoliv souvislosti s krádeží či trestnou činností. Pokud bude toto riziko vyloučeno, bude možné požádat o její zaevidování do CRZ. Amnestie sama o sobě není systémovou reformou, ale může mít okamžitý praktický efekt. Každá nelegální zbraň, která se dostane do evidence, totiž podstatně snižuje riziko nekontrolovaného nebo neoprávněného nakládání s ní.
Závěr
Nový zbrojní zákon bezpečnost pravděpodobně posílí, nikoli však tím, že by legální držení zbraní zásadně potlačoval. Jeho hlavní přínosy spočívají v kvalitnější evidenci licencí a zbrojních oprávnění, průběžném prověřování zdravotní způsobilosti držitelů oprávnění a v neposlední řadě v přehlednější kategorizaci zbraní. Nový zákon proto nepřináší bezpečnost automaticky. Přináší však nástroje, které mohou být při správném použití účinnější nežli předchozí „papírový“ a méně propojený systém.

Další články
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Regulace cen pohonných hmot podruhé
Regulace cen pohonných hmot v ČR pokračuje, od poloviny května se však opírá o zcela nový právní základ. Nový zákon č. 63/2026 Sb. přenesl regulační pravomoci z Ministerstva financí přímo na vládu, která nyní cenové stropy určuje svými nařízeními. Co tato legislativní změna znamená pro provozovatele čerpacích stanic v praxi, jaké přináší ekonomické dopady a proč výrazně omezuje možnosti právní obrany proti cenovým stropům?


