Sdílení elektřiny je i pro větší odběratele. Propojováním s výrobci dosáhnou úspor
Slyšeli jste o nové možnosti sdílení elektřiny, ale nevíte, jak ho reálně využít pro vaši firmu? Článek kanceláře Frank Bold Advokáti vysvětluje základní přínosy a fungování sdílení pro větší odběratele a výrobce elektřiny.
Pravděpodobně jste už zaznamenali informace o nedávné změně energetické legislativy a startu komunitní energetiky. Co jste si ale z veřejné debaty nejspíš neodnesli je fakt, že sdílení elektřiny není určeno pouze pro velké a komplexní komunity nebo malé výrobce (tzv. domkaře).
Naopak s sebou přináší nové příležitosti i pro byznys s vyšší spotřebou elektřiny i větší výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a ve Frank Bold už řadu těchto subjektů propojujeme mimo jiné prostřednictvím naší platformy energieodvyrobce.cz.
Sdílení jako nová příležitost
Pro odběratele je sdílení elektřiny dalším nástrojem, jak ušetřit na elektřině a stát se méně závislými na klasických dodavatelích energií. Pro zajištění zelené elektřiny už není vaší jedinou možností výstavba obnovitelného zdroje přímo na místě spotřeby (např. fotovoltaiky na střeše vaší firmy). Nově je umožněno sdílet si elektřinu skrze veřejnou distribuční síť z jiných míst České republiky – z vašich vlastních nebo i cizích výroben. Vytváří se tak jakési virtuální propojení přímo mezi výrobcem zelené elektřiny a jejím odběratelem.
Výhody sdílení elektřiny pro odběratele elektřiny
- sdílení levné, zelené energie
- stabilizace výdajů za elektřinu skrze dlouhodobé sdílení
- zisk zelené elektřiny (vč. certifikátu o jejím původu) pro vaše ESG cíle
- doplněk k vaší dodávce od obchodníka s elektřinou
Výhody sdílení elektřiny pro výrobce z OZE
- možnost zajistit si odbyt (prodej) elektřiny i v čase, kdy jsou na trhu výkupní ceny velmi nízké, nebo dokonce záporné
- zlepšení návratnosti projektu
- další možnosti financování projektu OZE
Jak bude sdílení fungovat v praxi?
Sdílení elektřiny neznamená její fyzickou přepravu z bodu A do bodu B, ale spočívá v úpravě faktury za elektřinu od vašeho dodavatele. Z fyzikálního hlediska totiž není možné, aby účastníci sdílení reálně odebrali z distribuční soustavy tu samou elektřinu, kterou do ní odeslali.
Sdílení elektřiny je proto ve výsledku pouze účetní operací. Celkové množství elektřiny poskytnuté dodavatelem se na vaší faktuře za elektřinu sníží o množství elektřiny, které s vámi jiný účastník sdílel ze svého OZE. Před spuštěním sdílení se s vaším partnerem zároveň předem dohodnete, v jakém poměru si sdílenou elektřinu rozdělíte.
Skvělé vysvětlení, jak funguje sdílení naleznete i v tomto článku na stránkách Unie komunitní energetiky.
Jaký je pro vás vhodný model sdílení?
Při debatě o sdílení elektřiny se diskuze může stáčet pouze ke komunitní energetice a vzniku tzv. energetických společenství. Sdílení elektřiny však nemusí probíhat pouze takto komplexně a mezi velkým počtem subjektů. Jednodušší projekty mohou naopak využít model tzv. aktivního zákazníka.
Hlavní výhodou aktivního zákazníka je, že sdílení není nijak územně limitováno. Je tak například možné sdílet z fotovoltaické elektrárny v Plzni až do výrobní haly v Ostravě.
Model aktivního zákazníka pokrývá projekty až o 11 odběrných místech a výrobnách OZE. Pro představu je níže uveden příklad, kdy čtyři různé výrobny sdílejí elektřinu mezi sedm různých odběrných míst.
Přitom nezáleží na tom, zda se jedná o odběrná místa a výrobny jednoho subjektu, nebo subjektů různých. Můžete tedy sdílet jak ze svých OZE do jiných budov vašeho podniku, tak i s externím partnerem (např. developerem fotovoltaického parku). V modelu aktivního zákazníka zároveň není zákonem limitována účast např. velikostí vašeho podniku.
Velká výhoda spočívá také ve flexibilitě tohoto modelu. Bližší podmínky sdílení zákon výrazněji nesvazuje, proto si například platbu za sdílení či pravidla ukončení sdílení můžete s protistranou nastavit poměrně svobodně ve společné smlouvě o sdílení.
Další články
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.




