Zásady spolupráce mezi městem a investory zajistí kvalitní výstavbu na území obce
Zásady pro developery přináší obci možnost jednat s developery transparentně a rovnoprávně a tak, aby zajistila kvalitní výstavbu na svém území.
Dokument může pomoct zajistit jasnou, transparentní a férovou spolupráci mezi obcemi a investory při realizaci projektů na jejich území. Jak na to shrnují experti na stavební právo z kanceláře Frank Bold Advokáti.
Obec ve veřejném dokumentu deklaruje, jaké má potřeby ohledně veřejné infrastruktury (včetně modrozelené) a rozvoje území obce a jakou věcnou nebo finanční součinnost ze strany stavebníků k tomu potřebuje.
Stavebníkům, kteří budou postupovat podle zásad, a budou se tak podílet na naplnění potřeb obce a zmírňování dopadů jejich staveb, nabízí obec součinnost při realizaci jejich projektů.
Omezuje se prostor pro klientelistické zvýhodňování některých stavebníků a diskriminování jiných. V zásadách jsou předem jasně nastavená pravidla, postupy a existují vzorové smlouvy.
Zásady spolupráce pro vás navrhneme na základě toho, co konkrétně je nutné ve vašem městě řešit a jak si výstavbu představujete do budoucna.
Proč to dává smysl?
Obce a města se potýkají se specifickými problémy, jako je sucho, zhoršené ovzduší, horko ve městech v letních měsících, špatná dopravní infrastruktura, nezastavěné proluky nebo nedostatek míst v mateřských školách.
Nová výstavba a rozvoj může tyto problémy buď prohloubit, anebo, když se bude dělat dobře, přispět k jejich řešení. V takovém případě je fér, aby se obec bavila s přicházejícími investory o tom, jakým způsobem se budou na řešení podílet.
Požadavky měst a obcí by měly
- vycházet z jejich reálných problémů,
- opírat se o programové a koncepční dokumenty, které s těmito problémy a jejich řešením strategicky pracují,
- být odůvodněné doložitelnými náklady na zajištění potřebné veřejné infrastruktury nebo veřejné služby,
- být přiměřené a odpovídající velikosti a dopadu plánovaného stavebního záměru.
Adaptovat území města na změny klimatu
Právě k tomu využilo zásady spolupráce město Jihlava. Stavebníkům nabídlo možnost slevy z investičního příspěvku na veřejnou infrastrukturu, pokud zrealizují ve svém projektu nějaké adaptační opatření, jako je využívání obnovitelných zdrojů energie, práce s dešťovou vodou nebo ozelenění nad rámec požadavků právních předpisů a územního plánu. Výše příspěvku se různí podle povahy stavby i jejího umístění od 250 do 800 Kč za 1 m2 záměru, adaptační sleva z příspěvku může jít do výše 200 Kč z 1 m2 záměru
Zelená pro vyšší standard
Progresivní zásady spolupráce můžou podpořit všechny stavebníky, kteří zrealizují svůj projekt v určitém ekologickém a udržitelném standardu, využijí brownfieldy nebo proluky namísto staveb na zelené louce, nebo doplní svůj projekt kompenzačními opatřeními v okolí.
Smlouvy na konkrétní projekty
To jsou smlouvy na konkrétní projekty uzavřené mezi obcí a stavebníkem. Stanovují podrobné parametry záměru a závazky stavebníka i obce. Jsou prostorem k upřesnění projektu, výše finančního příspěvku, věcného plnění formou výstavby veřejné infrastruktury nebo adaptačních opatření, která mají být realizovaná.
Takovou smlouvu může obec s investorem uzavřít, i když nevydala zásady spolupráce. Pokud se však chce chovat transparentně, předvídatelně a nediskriminačně, měla by zásady spolupráce přijmout, neboť to odpovídá principům, které od obcí při správě jejich majetku vyžaduje i Ústavní soud.
Vzorové smlouvy o spolupráci, které vycházejí ze zásad spolupráce s investory, zveřejnilo například město Říčany, Jihlava nebo Mnichovo Hradiště.
Plánovací smlouva podle stavebního zákona
Některé projekty nelze uskutečnit bez vybudování nové nebo úpravy stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury, jako jsou cesty nebo kanalizace. V takovém případě stavební úřad nesmí vydat územní rozhodnutí, dokud stavebník neuzavře tzv. plánovací smlouvu s vlastníkem této infrastruktury, zpravidla s obcí. V tu chvíli je smlouva nutností.
Dohoda na vybudování potřebné infrastruktury může a nemusí být součástí širší smlouvy o spolupráci. I v případě, že je uzavírána třeba jen smlouva na vybudování cesty, je vhodné myslet na související prvky modrozelené infrastruktury, jakou jsou vsakovací pásy zeleně pro dobré hospodaření s dešťovou vodou.
Aby to dobře dopadlo:
- Investor by se měl ve smlouvě vždy zavázat k tomu, že zajistí, aby jeho případný právní nástupce převzal závazky ze smlouvy o spolupráci s obcí. Jinak by měl obci nahradit vzniklou škodu.
- Důležité závazky je vhodné zajistit například bankovní zárukou nebo utvrdit smluvní pokutou.
- U zásadních projektů je důležité myslet na obyvatele a včas jim představit projekty, které chce obec podpořit a investor realizovat. A to ideálně v době, kdy je ještě možné legitimní požadavky a zajímavé nápady v projektu zohlednit.
Může z toho být veřejná zakázka
Město se může chtít na projektu podílet, třeba vybudovat příjezdovou cestu nebo místní park a hřiště společně s investorem. I kdyby zapojení obce spočívalo jen v úhradě části nákladů, dodavatele bude potřeba vybrat ve výběrovém řízení, protože půjde o veřejnou zakázku.
Nebo se může město chtít s investorem domluvit, že když vybuduje hřiště a upraví veřejné prostranství, město mu za to převede do vlastnictví svůj pozemek, který souvisí s jeho projektem. Opět je třeba vzít do hry zákon o zadávání veřejných zakázek.
Další články
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.




