Zeleň ve městě je prostorový problém. Pomůžou ho řešit zelené stěny

Jak zjistil nedávný průzkum Frank Bold Advokáti a Zeleného kruhu, jedním z nejoblíbenějších opatření, která obce realizují, je výsadba stromů. Zejména v centrech měst ale může jít o opatření složité: limitují ho faktory jako památková ochrana, dopravně bezpečnostní ohledy, konflikty se sítěmi technické infrastruktury. Řešením mohou být zelené stěny, kterým se věnuje i katalog Frank Bold Advokáti.

Zelené fasády místo stromů

Představme si situaci proluky v řadě historických bytových domů, kde není možné vysadit stromy. Přesto je možné ji ozelenit: využít zelenou stěnu. Pokud nelze popnout nebo osázet fasádu do ulice, mohlo by se to podařit z druhé strany.

Ozeleněná fasáda se díky velké ploše dokáže svými blahodárnými účinky vyrovnat vzrostlým stromům. Pohlcuje hluk, pomáhá čistit vzduch od škodlivých mikročástic a ochlazuje odpařováním vody mikroklima. Na rozdíl od stromů ještě pomáhá s izolací domu před přehříváním. Na jižních fasádách je možné ušetřit až 30 % energie potřebné na klimatizaci. Naopak na severních stěnách bylo prokázáno 8% snížení energetických ztrát díky porostu břečťanu. Na jižní stěny jsou vhodnější opadavé popínavé rostliny, kvůli zachycení tepelného záření v zimě. Zelené fasády mohou zvyšovat lokální biodiverzitu a být i výrazným architektonickým prvkem.

Vertikální zahrady potřebují profesionální přístup

Moderní variantou zelených stěn jsou tzv. „vertikální zahrady“. Jde o stěny osazené rostlinami, které koření v technickém systému upevněném na fasádě. Tyto stěny jsou technicky komplikovanější. Vždy vyžadují zajištění závlahy a použité druhy rostlin musí mít na závlahu podobné nároky, individuální řešení závlahy může být složitější.

Je vhodné zajistit spolehlivost závlahy čidly, která případný problém zachytí dříve, než rostliny uschnou. Potřebné je také zajištění živin pro rostliny. Je dobré dát si pozor, aby technické řešení předcházelo vymrzání kořenového systému rostlin. Většina systémů řešení zelených fasád také vyžaduje zvýšenou statickou únosnost fasády (hmotnost mezi 75-150 kg na m2). Jakákoliv zelená fasáda vyžaduje údržbu.

Odběr pitné vody

Masovější rozšíření zelených stěn se závlahou může znamenat zvýšený odběr pitné vody na závlahu. Dle zvoleného konstrukčního systému může zelená stěna vyžadovat ve vrcholném létě jeden až třináct litrů závlahy na m2 denně. Je proto vhodné činit co nejvíce opatření, která přispívají ke snížení objemu odebrané pitné vody.

Jak na to? Rostliny většinou nespotřebují všechnu vodu ze závlahy. Tuto vodu je ideální zachycovat a po přefiltrování ji opakovaně využívat na závlahu. Přefiltrování je nutné, aby voda se zbytky živin a půdy nezanášela závlahový systém.

Šetření vody jdou naproti i technologické firmy, které tyto fasády vyvíjejí. „Při vývoji našeho nového systému pro stavbu zelených stěn jsme se soustředili na jeho šetrnost. Naše staré fasádní systémy, měly spotřebu vody až 10 litrů vody na metr čtvereční fasády. U nového systému Flora Panel, jsme se díky správné skladbě rostlin a spolupráci s firmou Isover snížili spotřebu vody až na 0,4 litrů vody na metr čtvereční denně,” vysvětlil Filip Goldman ze společnosti Flora Urbanica, která se výrobě zelených stěn věnuje.

K úspoře vody lze také doporučit zachytávání dešťovky. Variantou je i využití takzvané šedé vody.

Jak se na to dívá zákon?

V případě novostavby bude řešení externí zelené stěny součástí projektu a schvalovacího procesu na stavebním úřadě. Co v případě, kdy chcete pořídit zelenou stěnu na již stojící budovu? „U popínavých rostlin usazených u paty domu nebo například uchycených na jednoduchém roštu se obejdete bez stavebního úřadu. V případě rostlin kořenících v technickém systému upevněném na fasádě bude záležet na zvoleném technickém řešení,“ uvedl Stanislav Kutáček z Frank Bold Advokáti.

Z pohledu stavebního zákona může jít o výrobek plnící funkci stavby upevněný k fasádě, kdy nebudete potřebovat ani ohlášení. Nebo se může jednat o stavební úpravu, která bude měnit vzhled stavby a zasahovat do nosné konstrukce, pak bude potřeba stavební povolení. “Výkladová praxe stavebních úřadů se může lišit,” doplnil Kutáček. V případě památkově chráněných staveb, například staveb v památkové zóně, je předpokladem souhlasné stanovisko orgánu památkové péče.

Adaptace na klimatickou změnu

Přes své specifické nároky je zřejmé, že jakákoliv větší zelená plocha ve městě zásadně zlepšuje mikroklima, a tedy i život lidí. Dobře patrné to je z tepelných map měst, kde zelené plochy v letních měsících vykazují až o několik stupňů nižší teploty. Vzhledem k očekávanému růstu průměrných teplot a častějšímu výskytu teplotních extrémů mohou zelené stěny přispět jako dílek mozaiky k adaptaci na tyto průvodní jevy klimatické změny.