Senát souhlasí se jmenováním Jaromíra Jirsy na post ústavního soudce
Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu se jmenováním JUDr. Jaromíra Jirsy soudcem Ústavního soudu dnes kladně projednal Senát. Prezidentovi tak již nic nebrání využít jeho ústavní pravomoci dle čl. 62 písm. e) Ústavy České republiky.
Prezident Miloš Zeman Jaromíra Jirsu oficiálně navrhl Senátu 7. srpna 2015[1] v návaznosti na uvolněný soudcovský post po Vlastě Formánkové, jejíž mandát skončil k 5. srpnu 2015. Jmenování Jirsy ústavním soudcem bylo jednomyslně podpořeno Ústavně-právním výborem, podporu mu vyslovil i Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
Senátoři dnes na své schůzi o prezidentově žádosti hlasovali tajně, se jmenováním jich souhlasilo 55, odevzdaných hlasovacích lístků bylo 69. Jakmile bude Jirsa prezidentem jmenován, bude brněnský Ústavní soud opět v kompletní patnáctičlenné sestavě. Již v prosinci letošního roku však ve funkci skončí soudce Vladimír Kůrka.
JUDr. Jaromír Jirsa dosud působí jako soudce a místopředseda Městského soudu v Praze, a za svou soudcovskou kariéru vyřídil 11 tisíc věcí. V letech 2002 až 2008 byl dvakrát zvolen prezidentem Soudcovské unie České republiky, věnuje se též publikační činnost v oblasti civilního soudního řízení. Je hlavním autorem pětidílného soudcovského komentáře k občanskému soudnímu řádu, autorsky aktivní je též na našem právním portále. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
[1] Sněmovní tisk č. 119 - Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky se jmenováním soudce Ústavního soudu (JUDr. Jaromír Jirsa).
Další články
Co nás Duolingo naučilo o retenci a jak se na to dívá GDPR
Duolingo připomíná roky neaktivity. Z pohledu GDPR to ale otevírá zásadní otázku: kdy už uchovávání osobních údajů přestává být legální?
Nový zákon o kritické infrastruktuře III. – Manažer kritické infrastruktury
Kdo stojí mezi kritickou infrastrukturou a státem? Manažer kritické infrastruktury je novou klíčovou rolí, která přináší nejen jasně vymezené povinnosti a požadavky, ale i praktické dopady pro fungování organizací. Co tato pozice obnáší a na co si dát pozor?
Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří a kategorizace rizik práce
Od 1. 1. 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který zavádí novou povinnost zaměstnavatelů poskytovat vybraným zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří.
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
