Senát souhlasí se jmenováním Jaromíra Jirsy na post ústavního soudce
Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu se jmenováním JUDr. Jaromíra Jirsy soudcem Ústavního soudu dnes kladně projednal Senát. Prezidentovi tak již nic nebrání využít jeho ústavní pravomoci dle čl. 62 písm. e) Ústavy České republiky.
Prezident Miloš Zeman Jaromíra Jirsu oficiálně navrhl Senátu 7. srpna 2015[1] v návaznosti na uvolněný soudcovský post po Vlastě Formánkové, jejíž mandát skončil k 5. srpnu 2015. Jmenování Jirsy ústavním soudcem bylo jednomyslně podpořeno Ústavně-právním výborem, podporu mu vyslovil i Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
Senátoři dnes na své schůzi o prezidentově žádosti hlasovali tajně, se jmenováním jich souhlasilo 55, odevzdaných hlasovacích lístků bylo 69. Jakmile bude Jirsa prezidentem jmenován, bude brněnský Ústavní soud opět v kompletní patnáctičlenné sestavě. Již v prosinci letošního roku však ve funkci skončí soudce Vladimír Kůrka.
JUDr. Jaromír Jirsa dosud působí jako soudce a místopředseda Městského soudu v Praze, a za svou soudcovskou kariéru vyřídil 11 tisíc věcí. V letech 2002 až 2008 byl dvakrát zvolen prezidentem Soudcovské unie České republiky, věnuje se též publikační činnost v oblasti civilního soudního řízení. Je hlavním autorem pětidílného soudcovského komentáře k občanskému soudnímu řádu, autorsky aktivní je též na našem právním portále. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
[1] Sněmovní tisk č. 119 - Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky se jmenováním soudce Ústavního soudu (JUDr. Jaromír Jirsa).
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
