Senát souhlasí se jmenováním Jaromíra Jirsy na post ústavního soudce
Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu se jmenováním JUDr. Jaromíra Jirsy soudcem Ústavního soudu dnes kladně projednal Senát. Prezidentovi tak již nic nebrání využít jeho ústavní pravomoci dle čl. 62 písm. e) Ústavy České republiky.
Prezident Miloš Zeman Jaromíra Jirsu oficiálně navrhl Senátu 7. srpna 2015[1] v návaznosti na uvolněný soudcovský post po Vlastě Formánkové, jejíž mandát skončil k 5. srpnu 2015. Jmenování Jirsy ústavním soudcem bylo jednomyslně podpořeno Ústavně-právním výborem, podporu mu vyslovil i Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
Senátoři dnes na své schůzi o prezidentově žádosti hlasovali tajně, se jmenováním jich souhlasilo 55, odevzdaných hlasovacích lístků bylo 69. Jakmile bude Jirsa prezidentem jmenován, bude brněnský Ústavní soud opět v kompletní patnáctičlenné sestavě. Již v prosinci letošního roku však ve funkci skončí soudce Vladimír Kůrka.
JUDr. Jaromír Jirsa dosud působí jako soudce a místopředseda Městského soudu v Praze, a za svou soudcovskou kariéru vyřídil 11 tisíc věcí. V letech 2002 až 2008 byl dvakrát zvolen prezidentem Soudcovské unie České republiky, věnuje se též publikační činnost v oblasti civilního soudního řízení. Je hlavním autorem pětidílného soudcovského komentáře k občanskému soudnímu řádu, autorsky aktivní je též na našem právním portále. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
[1] Sněmovní tisk č. 119 - Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky se jmenováním soudce Ústavního soudu (JUDr. Jaromír Jirsa).
Další články
Když státem přiznaný nárok ztrácí svůj účinek
Co může znamenat rozsudek NSS o hornickém důchodu pro výchovné absorbované do minimálního důchodu?
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
