Senát souhlasí se jmenováním Jaromíra Jirsy na post ústavního soudce
Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu se jmenováním JUDr. Jaromíra Jirsy soudcem Ústavního soudu dnes kladně projednal Senát. Prezidentovi tak již nic nebrání využít jeho ústavní pravomoci dle čl. 62 písm. e) Ústavy České republiky.
Prezident Miloš Zeman Jaromíra Jirsu oficiálně navrhl Senátu 7. srpna 2015[1] v návaznosti na uvolněný soudcovský post po Vlastě Formánkové, jejíž mandát skončil k 5. srpnu 2015. Jmenování Jirsy ústavním soudcem bylo jednomyslně podpořeno Ústavně-právním výborem, podporu mu vyslovil i Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
Senátoři dnes na své schůzi o prezidentově žádosti hlasovali tajně, se jmenováním jich souhlasilo 55, odevzdaných hlasovacích lístků bylo 69. Jakmile bude Jirsa prezidentem jmenován, bude brněnský Ústavní soud opět v kompletní patnáctičlenné sestavě. Již v prosinci letošního roku však ve funkci skončí soudce Vladimír Kůrka.
JUDr. Jaromír Jirsa dosud působí jako soudce a místopředseda Městského soudu v Praze, a za svou soudcovskou kariéru vyřídil 11 tisíc věcí. V letech 2002 až 2008 byl dvakrát zvolen prezidentem Soudcovské unie České republiky, věnuje se též publikační činnost v oblasti civilního soudního řízení. Je hlavním autorem pětidílného soudcovského komentáře k občanskému soudnímu řádu, autorsky aktivní je též na našem právním portále. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
[1] Sněmovní tisk č. 119 - Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky se jmenováním soudce Ústavního soudu (JUDr. Jaromír Jirsa).
Další články
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.
Digitální auditní stopa jako „svědek“ činnosti správního orgánu
Digitalizace veřejné správy postupně mění nejen způsob vedení řízení, ale i samotnou povahu dokazování. Tam, kde dříve hrály hlavní roli listiny, doručenky, úřední záznamy nebo svědecké výpovědi, dnes stále častěji vstupují do hry logy, metadata, časová razítka, změnové historie a workflow záznamy informačních systémů.
Výpověď podnájemní smlouvy ze zákonných důvodů: Nejvyšší soud k výkladu smluvního ujednání odkazujícího na zákon
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2274/2025 ze dne 14. ledna 2026 zabýval zdánlivě jasnou otázkou. Jak vyložit ujednání podnájemní smlouvy, podle kterého lze podnájem ukončit „způsobem a z důvodů stanovených občanským zákoníkem“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci nicméně není jen řešením jednoho právního sporu. Rozhodnutí ukazuje i na to, jak je důležité smluvní ujednání vykládat správně a jaké důsledky má, pokud smluvní strany nebo obecné soudy řádný výklad podcení.
Právo států na sebeobranu podle Charty OSN ve víru reálné politiky
Právo na individuální a kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty OSN představuje jeden z klíčových institutů současného mezinárodního práva. Jeho výklad však stále výrazně ovlivňuje reálná politika, fungování Rady bezpečnosti OSN i proměny charakteru ozbrojených konfliktů. Pozornost je věnována podmínkám legitimní sebeobrany, otázce předstižného zásahu i postavení států, které se konfliktů neúčastní přímo, ale podporují jednu z válčících stran dodávkami zbraní a vojenského materiálu.
