Daňové změny 2026 přinášejí nová pravidla pro zaměstnanecké opce a benefity
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost řada změn v daňových předpisech, které ovlivní jak podnikatele, zaměstnance a zaměstnavatele, tak i běžné občany. Současně dochází k valorizaci některých parametrických ustanovení zákona o daních z příjmů, která jsou navázána na výši minimální nebo průměrné mzdy.
Kvalifikované zaměstnanecké opce
Od roku 2026 se zavádí zcela nový zvýhodněný daňový režim podporující zaměstnanecké akciové a opční programy, který má být zacílen zejména na menší podniky, a především má podporovat rozvoj tzv. startupů v českém prostředí. Pokud budou splněny zákonem stanovené podmínky, pak příjmy zaměstnanců budou zdaněny až v momentě skutečného získání finančních prostředků z opčního programu a současně tyto příjmy nebudou podléhat odvodům na povinná pojistná.
Zpřísnění podmínek pro zaměstnanecké benefity
Zpřísňuje se definice nepeněžitých plnění, která mohou být jako zaměstnanecké benefity osvobozeny od zaměstnaneckých odvodů a pojistných. Jde o typické příspěvky na sportovní, zdravotní, kulturní, rekreační a podobné účely poskytované zaměstnavateli jejich zaměstnancům. Osvobození se nově neuplatní u těch nepeněžitých plnění, která mají faktickou povahu mzdy, platu, odměny, nebo mají zkrátka tyto příjmy nahrazovat.
Úroky z úvěru bytového družstva
Nově bude možné odečíst od základu daně také úroky z úvěrů bytových družstev, pokud připadnou na podíl poplatníka a splní ostatní zákonné podmínky. Odpočet mohou poplatníci uplatnit za zdaňovací období roku 2026. Maximální celkový roční limit odpočtu zůstává 150 tisíc korun na jednu společně hospodařící domácnost. Novela tak přinesla narovnání podmínek pro vlastníky bytů v družstevním vlastnictví s vlastnictvím bytů v soukromém vlastnictví.
„Superdávka“ a sleva na manžela
Nová dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka, nahrazuje čtyři dosavadní dávky – příspěvek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Z hlediska daně z příjmů je důležité, že superdávka se nezapočítává do výše vlastního příjmu manžela pro účely slevy na dani. Limit příjmů 68 tisíc korun pro nárok na uplatnění slevy zůstává beze změny.
Záloha v prvním pásmu paušální daně
Od roku 2026 se podle automaticky nastavených pravidel zvyšuje paušální záloha v prvním pásmu paušální daně na 9 984 korun. U druhého a třetího pásma zůstávají paušální zálohy stejné.
Cenné papíry a kryptoaktiva
Od 1. ledna 2026 se ruší limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a obchodních podílů, pokud byl splněn tzv. časový test. U kryptoaktiv se limit 40 milionů korun nemění.
Změna režimu zdanění u jednatelů ze zahraničí
Od 1. ledna 2026 dochází ke zrušení srážkové daně u odměn členů orgánů právnických osob (jednatelů, členů představenstva, členů dozorčích rad apod.), kteří jsou nerezidenty České republiky. Nově se u těchto zahraničních členů orgánů bude uplatňovat zdanění prostřednictvím záloh na daň ve výši 15 % z příjmů do 36násobku průměrné mzdy a ve výši 23 % z příjmů nad tuto hranici. Pokud dojde k překročení této hranice, vznikne zahraničním členům orgánů zároveň povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Zvýšení hranice pohledávek pro “drobné” opravné položky
Od roku 2026 se zvyšuje hranice tzv. nevýznamných pohledávek, ke kterým lze tvořit daňově uznatelné opravné položky jednorázově rovnou v plné výši, a to z 30.000 na 50.000 korun.
Okamžité platby u České národní banky
Česká národní banka nově akceptuje okamžité platby. Ty mohou usnadnit včasné plnění daňových povinností, ale současně zrychlí získání různých potvrzení a vydávaných ze strany úřadů, pokud je jejich vydání spojeno s povinností úhrady správního poplatku. Příchozí platby tak budou u ČNB na daňové účty finančních úřadů připisovány okamžitě a každý den (včetně víkendů a státních svátků).
Další články
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.




