K podporám malého rozsahu

Nejvyšší správní soud v rozsudku čj. 7 As 286/2015-21 řešil otázku, zda je poskytovatel podpory malého rozsahu (dle zákona č. 215/2004 Sb.) povinen ji zapsat do centrálního registru podpor malého rozsahu i v případě, že podpora není poskytována podnikatelským subjektům.

Mgr. Martin Eliášek

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.

Mgr. Martin Eliášek

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.

Podpora malého rozsahu, je definována svým finančním stropem, díky němuž se má za to, že nenaplňuje dva ze znaků definice veřejné podpory (neovlivňuje obchod a nenarušuje hospodářskou soutěž mezi členskými státy). Nejedná se tedy o veřejnou podporu a dle výkladu dříve zastávaného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nelze na podporu malého rozsahu vztáhnout další definiční znaky veřejné podpory, konkrétně: že musí být poskytnuta z veřejných zdrojů a musí zvýhodňovat určité podniky či odvětví.

Nejvyšší správní soud sice souhlasil s ÚOHS v tom, že podpora malého rozsahu není podmnožinou veřejné podpory, to ovšem neznamená, že se jedná o ve všech aspektech odlišný institut. Výkladem evropského práva došel k závěru, že podpora malého rozsahu musí vedle finančních stropů naplňovat také definiční znaky spočívající v tom, že je poskytována státem nebo ze státních prostředků určitým podnikům ve smyslu čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie. Skutečnost, že je podpora poskytována nepodnikatelským subjektům je tak třeba při posuzování těchto podpor také zohlednit.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

veřejná podpora

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články