Poučení o právu jednat v mateřštině
Jen proto, že je někdo cizinec, nemusí být soudem poučen o právu jednat v mateřštině...
Podle názoru Nejvyššího správního soudu vyjádřeného v rozhodnutí sp. zn. 5 Azs 213/2014 je soud povinen účastníka poučit o právu jednat v jeho mateřštině pouze pokud je to pro něj zapotřebí. Tzn. tehdy, jestliže v průběhu řízení soud zjistí, že účastník neovládá jazyk, kterým se jednání vede. Pouhá skutečnost, že účastník je cizí státní příslušník, bez dalšího nezakládá povinnost soudu jej použit o právu jednat v cizím jazyce a absence takového poučení nepředstavuje vadu řízení.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Prozatímní úprava styku praprarodičů s pravnukem
Jelikož by se rozhodnutí ve věci samé nemuseli dožít, žádali praprarodiče o vydání předběžného opatření za účelem zajištění styku s pravnukem.
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
