K limitům shromažďovacího práva
Ústavní soud se v nálezu sp.zn. II. ÚS 164/15 zabýval možností použití na náměstí umístěných informačních panelů s drastickými a šokujícími vyobrazeními v rámci ohlášeného shromáždění.
Na náměstí v Chrastavě chtěl spolek Stop Genocidě v rámci svého shromažďovacího práva opět umístit informační panely s protipotratovou tematikou, které svým drastickým charakterem měly upoutat a vyvolat veřejnou diskusi. Na tom Ústavní soud neshledal nic špatného a dokonce konstatoval, že ústavní ochrany požívají i šokující a pobuřující projevy, použité k rozproudění veřejné diskuse. Avšak důvod k zákazu spočíval v tom, že v rohu předmětného náměstí je základní škola a nebylo možné zajistit, aby se děti nesetkaly s prezentovanými šokujícími materiály na panelech, čímž by došlo k zásahu do práva dětí na zdravý a nerušený mravní a sociální vývoj. Z tohoto důvodu městský úřad shromáždění zakázal a Ústavní soud mu dal za pravdu.
Ústavní soud řekl, že každý má právo prezentovat své názory, nikdo však nemá povinnost jeho sdělení přijímat, přičemž v případě dětí je stát dokonce povinen zabránit tomu, aby děti a mladiství přijímali sdělení pro ně nevhodná.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



