Nahrávejte svého zaměstnavatele
Dne 9. 12. 2014 Ústavní soud vydal nález sp. zn. II. ÚS 1774/14, kterým přiznal propuštěnému zaměstnanci právo na soudní ochranu. Zaměstnanec se bránil výpovědi pro nadbytečnost, protože skutečným důvodem výpovědi byla kritika společnosti, pro kterou pracoval, jak potvrzovala tajně pořízená nahrávka rozhovoru s členem vedení společnosti.
Ačkoliv byly podobné důkazy u civilních soudů zpravidla odmítány, Ústavní soud řekl, že střet zájmu na ochraně osobnosti toho, jehož projev je bez jeho souhlasu zachycován, se zájmem na ochraně toho, kdo tento projev zachycuje, nelze řešit v obecné rovině. Rozhodování o tom, do jaké míry je určitý zájem v dané situaci převažující, přísluší po zvážení všech okolností konkrétního případu obecnému soudu.
Podle testu proporcionality by bylo zjevně absurdní, kdyby měl převážit zájem na ochraně soukromí svědka, který na skryté audionahrávce nepronášel nic osobního, ale pouze informace mající zásadní význam z hlediska pracovněprávních vztahů, nad plně ospravedlnitelným zájmem na ochraně slabší strany právního vztahu, jíž hrozí závažná újma (včetně např. ztráty zaměstnání).
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
