Soudní výklad vůle stran
Soud musí respektovat shodné tvrzení smluvních stran o zamýšleném obsahu ujednání
I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Šámal) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky (obchodní společnosti) a zrušil usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 2021 č. j. 23 Cdo 1222/2020-420 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. prosince 2019 č. j. 47 Co 172/2019-341. Rozhodnutími bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu vlastnického práva podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a byl porušen princip autonomie vůle zakotvený v čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 v návaznosti na čl. 1 odst. 1 Ústavy.
Právní věta:
Jde o nepřípustnou formu soudcovského dotváření práva a tím o porušení principu autonomie vůle podle čl. 2 odst. 4 v návaznosti na čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, nerespektuje-li obecný soud shodné tvrzení smluvních stran o zamýšleném obsahu ujednání (který neodporuje zákonu, dobrým mravům atp.) a zaujme-li výklad vlastní, který vede ke smluvními stranami nezamýšleným důsledkům.
Převzato z tiskové zprávy Ústavního soudu
Celý text judikátu sp. zn. I. ÚS 550/22
Další články
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
Odpovědnost za videa na platformě
Společnost Google může nést odpovědnost za videa na platformě YouTube zveřejněná obchodními partnery
Pracovní e-maily
Orgány pro hospodářskou soutěž mohou zajistit pracovní e-maily i bez soudu
Církevní autonomie
Ani při nefunkčnosti církevního orgánu na ochranu práv duchovních nemohou tuto funkci zastat civilní soudy
Veřejný odpor vs legitimní očekávání investora
Investiční očekávání nemůže mít přednost před demokratickým výkonem samosprávy


