Ústavní soud k povinnému očkování
Dne 27. 1. 2015 prohlásil Ústavní soud nálezem pléna sp. zn. Pl. ÚS 19/14 povinné očkování za souladné s Ústavním pořádkem České republiky.
Stěžovatelé navrhovali zrušení institutu povinného očkování s tím, že zákon nedostatečně vymezuje rámec tohoto zásahu do práva na nedotknutelnost osoby a že konkrétní podmínky stanovuje podzákonná prováděcí vyhláška. Dle Ústavního soudu však zákon základní atributy a meze právní úpravy povinného očkování stanoví dostatečně. Ústavní soud pak především posuzoval míru omezení nedotknutelnosti osoby v zájmu ochrany veřejného zdraví a přiklonil se na stranu ochrany zdraví.
Součástí tohoto rozhodnutí je jako obiter dictum uvedeno, že by zákonodárci měli upravit odpovědnost státu za škodu způsobenou jednotlivci povinným očkováním. Stanoví-li totiž stát sankci pro případ odepření povinnosti strpět vakcinaci, musí se zamýšlet i nad situací, při níž eventuálně způsobí výkonem práva očkované osobě újmu na zdraví.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Náhrada škody za zpožděný let
Rozhodnutí řízení letového provozu nepředstavuje samo o sobě mimořádnou okolnost.
Zákaz financování veřejně prospěšných fundací z rozpočtu Unie
Neochota Maďarska zajistit dodržování pravidel proti střetu zájmů vedla u většiny Maďarských univerzit k pozastavení evropských programů, jako je Erasmus.
Advokátní tajemství v daňovém řízení
Správce daně nesmí požadovat více informací o obsahu právních služeb, než je nezbytně nutné pro dosažení řádného vyměření daně.
Přiměřenost ochranného léčení
Pokračování ochranného léčení trvající 17 let je třeba mimořádně pečlivě odůvodnit
Prozatímní úprava styku praprarodičů s pravnukem
Jelikož by se rozhodnutí ve věci samé nemuseli dožít, žádali praprarodiče o vydání předběžného opatření za účelem zajištění styku s pravnukem.
