Důkaz výslechem statutárního zástupce právnické osoby

Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 2. 2015, č.j. 12 Cmo 261/2014-287

Občanský soudní řád obsahuje tři ustanovení, která se úzce vztahují k důkazu výslechem účastníka. Jde především o ustanovení § 131 upravující již více než 50 let důkaz výslechem účastníka – fyzické osoby. Jenže účastníkem řízení může být i osoba právnická, kterou soud vyslechnout nemůže – může však k okolnostem týkajícím se právnické osoby vyslechnout jejího statutárního zástupce.

V této souvislosti ovšem zákon ve vztahu ke spornému řízení rozlišuje mezi stávajícím statutárním zástupcem a bývalým statutárním zástupcem (členem kolektivního statutárního orgánu). Jde-li o výslech stávajícího (aktuálního) statutárního zástupce, pak jej soud vyslýchá stejně, jako by vyslýchal účastníka – fyzickou osobu – podle ustanovení § 131 ve spojení s § 126 odst. 4 o. s. ř. Tedy jen se souhlasem této fyzické osoby, a zároveň za splnění druhého předpokladu – že nelze dokazovanou skutečnost prokázat jinak. Zákon totiž vychází z předpokladu, že důkaz výslechem účastníka je důkazem podpůrným, neboť zkušenosti z praxe hovoří o tom, že účastník je tak zainteresován na výsledku sporu, že jeho výslech má zpravidla jen velmi nízkou objektivitu, a tudíž i hodnotu.

Jinak je tomu ovšem v případě bývalého statutárního zástupce či člena kolektivního statutárního orgánu. Zde výslech upravuje ustanovení § 126a o. s. ř., které se do procesního předpisu dostalo až 1. 7. 2009 v souvislosti s účinností tzv. souhrnné novely o. s. ř. (zákon č. 7/2009 Sb.). V tomto případě zákon upravuje jakýsi „hybrid“ mezi důkazem výslechem účastníka (§ 131 o. s. ř.) a výslechem svědka (§ 126), což prakticky a především znamená, že souhlas bývalého statutárního zástupce s výslechem se nevyžaduje; v případě výpovědi nepravdy nebo i odepření výpovědi však nelze tuto osobu stíhat pro trestný čin křivé výpovědi.

Pro úplnost ještě zbývá dodat, že ve zvláštním řízení uvedené neplatí, neboť zde zákon o zvláštních řízeních soudních obsahuje jiná pravidla pro důkaz výslechem účastníka – podle ustanovení § 22 z. ř. s. totiž platí, že výslech účastníků je možné nařídit vždy, je-li toho ke zjištění skutkového stavu třeba a souhlas účastníka se nevyžaduje.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde