Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 29. 1. 2015, sp. zn. 23 Cdo 95/2013, rozhodl v soutěžním sporu dvou výrobců bytových textilií, společností Styltex a Tylex. Společnost Tylex označila jednu svou řadu výrobků označením Stylex, což se podobá ochranné známce a obchodní firmě Styltex. Společnost Styltex žádala půl milionu zadostiučinění.
Firma Tylex se bránila tím, že označení Stylex ve všech katalozích a reklamních materiálech vždy doplňovala údajem o výrobci (Tylex Letovice). To však nebyl případ jedné konkrétní reklamy, umístěné na portálu www.idnes.cz, kde nebylo uvedeno, že jde o výrobky firmy Tylex. Byť nešlo o reklamu na web firmy Tylex, ale smluvního partnera - prodejce textilu, byla firma Tylex Vrchním soudem v Olomouci odsouzena za nekalousoutěžní jednání.
Nejvyšší soud však zasáhl a řekl, že firmě Tylex nelze přičítat nekalosoutěžní jednání třetího subjektu. Využívá-li třetí osoba pro propagaci prodávaného zboží závadné nezapsané označení vyvolávající nebezpečí záměny, je to tato třetí osoba, jejíž jednání je nutno poměřovat dobrými mravy soutěže, nikoliv dodavatel závadně propagovaného zboží, byť je jeho původcem. Propagace zboží prováděná přímo firmou Tylex, tj. vždy ve spojení s obchodní firmou a ochrannou známkou, byla v pořádku.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()