Šikanózní insolvenční návrh jako trestný čin
Šikanózní insolvenční návrh může založit nejen povinnost k náhradě škody, ale také trestní odpovědnost.
Případ projednaný Nejvyšším soudem České republiky pod spisovou značkou 8 Tdo 1352/2014 se týkal návrhu na zahájení insolvenčního řízení, jehož účelem nebylo řešení úpadkové situace dlužníka, ale snaha o nezákonné obohacení navrhovatele.
Nejvyšším soudem bylo zjištěno, že navrhovatel podal insolvenční návrh, přestože si byl plně vědom, že jím uplatněná pohledávka za „dlužníkem“ je neoprávněná a „dlužník“ se nenachází v úpadku. Navrhovatel si byl vědom negativních důsledků insolvenčního řízení (zejména poškození dobrého jména „dlužníka“ případně znemožnění účasti „dlužníka“ jako uchazeče v řízení o veřejnou zakázku) a tím se snažil přimět „dlužníka“ k zaplacení neoprávněných peněžních nároků a ke zpětvzetí dříve podané žaloby.
Navrhovatel byl uznán vinným přečinem pomluvy, neboť o jiném sdělil nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, a přečinem vydírání, neboť jednání navrhovatele sloužilo nikoliv k řešení úpadku, ale k donucení jiné osoby, která není v úpadku, aby něco konala, opominula nebo trpěla.
S ohledem na výše uvedené lze předpokládat, že riziko trestněprávního postihu za šikanózní insolvenční návrh bude mít do budoucna nezanedbatelnou ochrannou funkci. Současná pořádková pokuta do výše 50.000,- Kč ve smyslu ustanovení § 128a insolvenčního zákona nebo náhrada škody v případném občanskoprávním řízení se totiž ukázaly jako ne zcela účinné. Riziko trestněprávního postihu konkrétních fyzických osob by však svoji ochrannou funkci naplnit mohlo.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde 8 Tdo 1352/2014-38
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu




