Nejvyšší správní soud rozsudkem č.j. 8 As 19/2023-31 aproboval postup, kdy rozhodnutí ve věci přestupku fyzické osoby nebylo doručováno do datové schránky podnikající fyzické osoby, ale poštou (datová schránka fyzické osoby nebyla zřízena). Pachatel se bránil, že dopravní přestupek spáchal při výkonu podnikatelské činnosti, jelikož má živnost na silniční motorovou dopravu. Podle úřadu bylo však rozhodné, že daného přestupku (zakrytí registrační značky) se může dopustit pouze fyzická osoba – řidič.
Nejvyšší správní soud předesílá, že otázku, do jakého typu datové schránky má být doručováno, neřeší žádný právní předpis, nýbrž judikatura. Ta např. říká, že pokud se insolvenční správce uchází o zaměstnání, nedoručuje se mu do datové schránky insolvenčního správce, a naopak v kárných řízeních advokátů se doručuje do datové schránky advokáta. U přestupků typu překročení maximální povolené rychlosti pak judikatura neshledávala žádnou souvislost s podnikáním pachatelů. Zde byla situace poněkud odlišná, jelikož předmětem podnikání byla právě doprava.
Soud sice chápe, že právní laik může předpokládat, že veškeré oficiální písemnosti jakkoliv související s jeho podnikáním mu budou doručovány do datové schránky podnikatele, nicméně takový postup by způsobil velké problémy. Správní orgány totiž zpravidla nevědí, zda byl konkrétní přestupek spáchán v souvislosti s podnikáním a muselo by se nejdříve provést dokazování, aby se postavilo na jisto, jak se bude v řízení doručovat. Kam konkrétní řidič jede a za jakým účelem proto nemá vliv na to, o jaký přestupek se jedná. Jestli jde o přestupek fyzické nebo podnikající fyzické osoby stanoví zákon a toto rozlišení má pak dopady na různé aspekty správního trestání, včetně doručování.
Celý text judikátu č.j. 8 As 19/2023-31
Diskuze k článku ()