Škodní komise jako věc veřejná

Způsobí-li zaměstnanec úřadu škodu, bývá tato skutečnost dříve, než o ní (formálně) rozhodne předseda úřadu, posuzována tzv. škodní komisí. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 1 As 120/2017, není řízení před takovou komisí čistě interní záležitostí a úřady jsou povinny na žádost poskytnout jak interní předpisy upravující chod škodní komise, tak informace o jejích členech.

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
Foto: Fotolia

Nejvyšší správní soud neakceptoval argumenty, že tyto informace není třeba poskytovat, neboť činnost škodní komise nepůsobí nijak navenek (na na jiné osoby, než zaměstnance úřadu) a že poskytnutí jmen členů škodní komise představuje zásah do jejich osobnostních práv. Podle soudu zde existuje veřejný zájem na kontrole hospodaření s veřejnými prostředky a rozhodnutí škodní komise má na nakládání s veřejnými prostředky přímý vliv. Veřejná kontrola hospodaření s veřejnými prostředky nemůže být zúžena na otázku jejich vynakládání (např. mzdy a odměny), ale zahrnuje i kontrolu toho, jaké závazky na sebe veřejná instituce bere a rovněž jak se stará o to, aby se její majetek nezmenšoval, a pokud už k tomu dojde (vznikne škoda), jak se stará o to, jak bude uhrazena.

Celý text rozhodnutí si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články