Nejvyšší správní soud neakceptoval argumenty, že tyto informace není třeba poskytovat, neboť činnost škodní komise nepůsobí nijak navenek (na na jiné osoby, než zaměstnance úřadu) a že poskytnutí jmen členů škodní komise představuje zásah do jejich osobnostních práv. Podle soudu zde existuje veřejný zájem na kontrole hospodaření s veřejnými prostředky a rozhodnutí škodní komise má na nakládání s veřejnými prostředky přímý vliv. Veřejná kontrola hospodaření s veřejnými prostředky nemůže být zúžena na otázku jejich vynakládání (např. mzdy a odměny), ale zahrnuje i kontrolu toho, jaké závazky na sebe veřejná instituce bere a rovněž jak se stará o to, aby se její majetek nezmenšoval, a pokud už k tomu dojde (vznikne škoda), jak se stará o to, jak bude uhrazena.
Celý text rozhodnutí si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()