Znalecký posudek předložený účastníkem řízení
Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 7. 2015, sp. zn. 9 As 206/2014, přiznává ve správním řízení znaleckým posudkům předloženým účastníky řízení stejnou váhu, jako mají znalecké posudky, které si nechává vypracovat správní orgán.
Hlavním argumentem soudu byla jednota právního řádu. Pro trestní, občanské i správní řízení před soudem se znalecké posudky předložené účastníkem řízení za znalecké posudky považují již od roku 2011. Byl by nesmysl, aby tomu ve správním řízení bylo jinak; tj. aby ve správním řízení byla tatáž listina považována za obyčejný podklad rozhodnutí, zatímco v navazujícím řízení před soudem by nabyla důkazní síly znaleckého posudku.
Pokud tedy účastník správního (např. přestupkového) řízení předloží vlastní znalecký posudek (mající všechny náležitosti dle § 127a občanského soudního řádu) pak k němu musí správní orgán jako ke znaleckému posudku přistupovat.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
Odpovědnost za videa na platformě
Společnost Google může nést odpovědnost za videa na platformě YouTube zveřejněná obchodními partnery
Pracovní e-maily
Orgány pro hospodářskou soutěž mohou zajistit pracovní e-maily i bez soudu
Církevní autonomie
Ani při nefunkčnosti církevního orgánu na ochranu práv duchovních nemohou tuto funkci zastat civilní soudy
Veřejný odpor vs legitimní očekávání investora
Investiční očekávání nemůže mít přednost před demokratickým výkonem samosprávy
