Znalecký posudek předložený účastníkem řízení
Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 7. 2015, sp. zn. 9 As 206/2014, přiznává ve správním řízení znaleckým posudkům předloženým účastníky řízení stejnou váhu, jako mají znalecké posudky, které si nechává vypracovat správní orgán.
Hlavním argumentem soudu byla jednota právního řádu. Pro trestní, občanské i správní řízení před soudem se znalecké posudky předložené účastníkem řízení za znalecké posudky považují již od roku 2011. Byl by nesmysl, aby tomu ve správním řízení bylo jinak; tj. aby ve správním řízení byla tatáž listina považována za obyčejný podklad rozhodnutí, zatímco v navazujícím řízení před soudem by nabyla důkazní síly znaleckého posudku.
Pokud tedy účastník správního (např. přestupkového) řízení předloží vlastní znalecký posudek (mající všechny náležitosti dle § 127a občanského soudního řádu) pak k němu musí správní orgán jako ke znaleckému posudku přistupovat.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Pastiš
Evropský soudní dvůr upřesnil dovolenou pastiš v kontextu hudebního vzorkování (samplingu)
Smlouva s Vatikánem je protiústavní
Ústavní soud vyslovil neústavnost některých článků konkordátní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Svatým stolcem
Odůvodnění jasné věci
Předběžná otázka na nutnost odůvodnění nepoložení předběžné otázky z důvodu, že věc je jasná
Propuštění zaměstnance pro vystoupení z církve
Katolický spolek může propustit zaměstnankyni po vystoupení z katolické církve, pokud vzhledem k povaze vykonávané činnosti požadavek nevystoupit z této církve je podstatný, legitimní a odůvodněný s ohledem na etiku tohoto spolku
Doručení usnesení o nařízení výkonu trestu
Stížnost proti usnesení o nařízení výkonu trestu lze podat 3 dny od doručení písemného opisu (a nikoliv od vyhlášení v přítomnosti odsouzeného)
