Soudní přezkum přestupku na návrh poškozeného
Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 As 139/2014 potvrdil právní názor, podle kterého je navrhovatel v řízení o přestupku, který lze projednat pouze na návrh, k podání žaloby legitimován pouze podle § 65 odst. 2 soudního řádu správního.
Jelikož je navrhovatel v řízení o přestupku, který lze projednat pouze na návrh, k podání žaloby legitimován pouze podle § 65 odst. 2 soudního řádu správního. Nemá v takovém případě poškozený zásadně možnost žalovat pro nesprávné právní posouzení, ale pouze pro zásah do svých procesních práv.
Nicméně v daném případě poškozený argumentoval tím, že nebyly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti (jednání pachatele nebylo prokázáno) a správně vyhodnoceny důkazy, což dle Nejvyššího správního soudu mezi procesní práva poškozeného patří. Soud proto musí v takovém případě zkoumat, zda byly v přestupkovém řízení soustředěny v úplnosti všechny důkazní prostředky a provedeny důkazy zákonným způsobem, což může mít ve svém důsledku vliv i na samotné právní posouzení, které je z pozice poškozeného samostatně nežalovatelné.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
