Zaměnitelnost názvů politických stran a hnutí
V souvislosti s nečekaným úspěchem hnutí ANO, vytrollíme europarlament se hodí vzpomenout na nález Ústavního soudu z loňského prosince o zaměnitelnosti názvů politických stran a hnutí.
Předmětný nález (sp. zn. II. ÚS 3181/18) se netýkal eurovoleb, ale voleb do obecních zastupitelstev, ale u obou se nepochybně využije zákon o sdružování v politických strnách, podle kterého strany a hnutí musí zvolit takový název a zkratku, které se budou výrazně lišit od názvů a zkratek existujících stran a hnutí, aby nebyly vzájemně zaměnitelné.
V projednávaném případě zde byl problém, že nešlo o označení politické strany či hnutí, ale o označení koalice. Výše uvedené pravidlo však podle Ústavního soudu platí i pro označování koalic. Pochopitelně s tím rozdílem, že koalice může použít názvy jednotlivých stran, které koalici tvoří.
Ústavní soud konkrétně uvádí, že název volební strany (tj. politické strany, hnutí či koalice) nesmí být zaměnitelný s názvem ani zkratkou politické strany nebo politického hnutí registrovaných podle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, které se nepodílely na vytvoření této volební strany. Pokud si volební strana zvolí zaměnitelný název, jde o závadu kandidátní listiny, kterou je registrační úřad povinen se zabývat.
Rozhodne-li registrační úřad o registraci kandidátní listiny volební strany, jejíž název je zaměnitelný, lze se proti provedení registrace domáhat soudní ochrany v režimu příslušného zákona. Pro volby do obecních zastupitelstev jde o § 59 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. V případě eurovoleb to pak bude zřejmě § 56 zákona o volbách do Evorpského parlamentu. V obou případech je zde však velmi krátká lhůta 2 dnů, v níž se musí dotčený subjekt obrátit na soud.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
Odpovědnost za videa na platformě
Společnost Google může nést odpovědnost za videa na platformě YouTube zveřejněná obchodními partnery



