Kvalitní compliance systém jako prevence nejen trestní odpovědnosti

Významnou změnu přineslo zakotvení možnosti se trestní odpovědnosti zprostit_,_ a to používáním vhodně nastaveného a fungující compliance management systému. Podmínky pro případné vyvinění jsou však v praxi posuzovány přísně. Proto je nezbytné compliance systém zavést velmi pečlivě a na míru konkrétní společnosti, aby bylo kýženého efektu skutečně docíleno.

Orgány činné v trestním řízení se postupně naučily s trestní odpovědností právnických osob pracovat. Průběžně proto rostl i počet trestně stíhaných společností. Zatímco v prvních letech se jednalo pouze o desítky případů za rok, od roku 2019 jich bylo již více než 300 ročně. Trestní stíhání se přitom dotklo i řady významných a známých společností.

Pro potenciální trestní odpovědnost společnosti stačí, aby jakýkoliv zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů v rámci činnosti společnosti nebo jejím v zájmu spáchala trestný čin. Zaměstnanec přitom ani nemusí jednat na základě rozhodnutí, schválení nebo pokynu vedoucího pracovníka, postačí absence řádného proškolení či kontroly zaměstnance. Taková situace může nastat poměrně snadno, i jen z pouhé nedbalosti, zejména v případě velkých korporací pohybujících se ve složitém regulatorním prostředí.

Potenciální sankce přitom mohou být velmi citelné. Nejčastěji bývá ukládán peněžitý trest. Některé společnosti ale může postihnout i zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, či zákaz přijímání dotací a subvencí. Zejména v případě systematického páchání trestné činnosti může soud nařídit i zrušení právnické osoby.

Compliance systém nesmí zůstat jen na papíře

S účinností od 1. prosince 2016 byla do zákona vložena možnost vyvinit se z trestní odpovědnosti, tj. docílit toho, aby trestní odpovědnost nebyla právnické osobě přičtena. Znění daného ustanovení je následující: „Právnická osoba se trestní odpovědnosti podle odstavců 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila.“

Zákon418/2011 Sb. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

§ 8

Trestní odpovědnost právnické osoby

(1) Trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak
a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat,
b) osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a),
c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo
d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (dále jen “zaměstnanec”) při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písmenech a) až c),
jestliže jí ho lze přičítat podle odstavce 2.

(2) Právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu uvedeného v § 7, jestliže byl spáchán
a) jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), nebo
b) zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. d) na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

(3) Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří-li se zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se užijí i tehdy, jestliže
a) k jednání uvedenému v odstavcích 1 a 2 došlo před vznikem právnické osoby,
b) právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby,
c) právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, je neplatný nebo neúčinný, nebo
d) jednající fyzická osoba není za takový trestný čin trestně odpovědná.

(5) Právnická osoba se trestní odpovědnosti podle odstavců 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila.

Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů