Zamyšlení neprávní, bohužel neveselé Zdroj: Redakce

Zamyšlení neprávní, bohužel neveselé

Před pár dny mne během soudního jednání přepadl zvláštní pocit a chvíli mi trvalo, než jsem ho dokázala pojmenovat. Byl to údiv. Údiv nad tím, že před námi stojící svědek říká naprosto jednoznačně pravdu. Že o věcech, které potřebujeme zjistit, vypráví bez příkras a prostě tak, jak se staly.

Mgr. Šárka Hájková

Mgr. Šárka Hájková

soudkyně Krajského soudu v Praze

Mgr. Šárka Hájková

soudkyně Krajského soudu v Praze

I když to pro něj osobně není lichotivé. A že bez jakéhokoliv „mlžení“ dokáže objasnit i důvody, které jej k popisovanému chování vedly. Pak se dostavil údiv číslo dvě – totiž že mne něco, co by mělo být naprosto přirozené, udivuje…

Jsme už natolik zvyklí na to, že nám svědci, účastníci soudních řízení a jejich zástupci neříkají pravdu? Že se nás, soudce, snaží minimálně zmást? Soudě podle své vlastní reakce a podle toho, co dlouhodobě a opakovaně slýchám od svých kolegů, bohužel ano. A jak říkají ti, kteří toho už hodně zažili, tak je to „čím dál horší“.

Jistě, každý se přirozeně snaží své soudní řízení vyhrát. A má na to právo. Navíc to, že se pravda neříká často, nebo ne celá či se alespoň trochu upraví, je problém komunikace na všech společenských úrovních, ve všech oblastech a prakticky napříč planetou Zemí. Ale stejně mám stále intenzivnější a nepříjemný pocit, že se z naší české kotliny kdysi tolik opěvované heslo, že „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“, vytrácí tempem až děsivým.

Závěrem by byla vhodná nějaká optimistická myšlenka či návod na to „co s tím“. Upřímně řečeno mne ani jedno, ani druhé, nenapadá. Nevím. Nelze „spasit svět“, to neumí nikdo. Ale každý z nás se o změny, alespoň malé, může pokusit ve „svých“ světech – pracovním, rodinném, mezi přáteli. Tak hodně štěstí. V opačném případě, slovy vůdců stavovského povstání, Bůh s námi…

soudní řízení

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotil 1 čtenář

Diskuze k článku 1 komentářů

Ing. | 02.06.2018 06:48
SOUDCOVSKÝ SLIB MGR.KAMILY HORKÉ

Včera v noci jsem měl zvláštní sen. Že sedím u soudu jako otec v opatrovnickém řízení a v tom snu mne přepadl zvláštní pocit. Chvíli mi trvalo, než jsem ho dokázal pojmenovat. Byl to údiv.Údiv nad tím že soudce mluvil pravdu a dokonce i poctivě, pravdivě a úplně protokoloval. Že o vzájemném právu dětí a OBOU rodičů hovořil jako o předním hledisku tak, jak je popsáno a chráněno zákonem. A že jednoduchou a srozumitelnou úvahou dospěl k výroku jenž vyjádřil slovy "do střídavé výchovy obou rodičů" A že to řekl klidným hlasem jako naprostou samozřejmost, aniž by z toho byl dělal nějakou patetickou vědu.

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články