Počet nově zahájených exekucí loni klesl o 106.445 na 505.120

Na poklesu počtu nových exekucí se projevují legislativní změny, například změna zákona o spotřebitelském úvěru, změna advokátního tarifu nebo možnost spojování exekucí od roku 2013. Nepopiratelný podíl má podle viceprezidenta komory Jana Mlynarčíka ekonomická konjunktura posledních let.

“Očekáváme, že trend klesajícího počtu nových exekucí i celkového počtu exekucí bude v tomto roce pokračovat. Hlavními faktory jsou vysoká míra zaměstnanosti i nová pravidla pro oddlužení, která začnou být účinná v tomto roce,” uvedl Mlynarčík.

Úplná konkrétní čísla zatím nejsou k dispozici, ale podle Mlynarčíkova předběžného odhadu počet lidí v exekuci loni klesl o 93.000 na 770.000. Celkový počet exekučních řízení činil v minulém roce zhruba 4,5 milionu. Nepřesnosti mohou plynout i z počtu přerušených exekučních řízení kvůli běžícímu insolvečnímu řízení. Přesné statistiky, včetně například počtu vícečetných exekucí, budou na několik týdnů, dodal.

Největší pokles počtu nových exekucí byl ve srovnání s rokem 2017 v Jihomoravském kraji (-26 pct), v Praze (-25 pct) a v kraji Středočeském (-21 pct). Nejmenší pokles byl naopak zaznamenán v Jihočeském kraji (- devět pct). Ve všech krajích však nastal pokles nových exekucí. Ten zaznamenaly i dva regiony, které jsou nejvíce postiženy exekucemi, a to v obvod severní Čechy a sevení Morava. U obou činil pokles 13 procent.

Na úrovní obvodů jednotlivých okresních soudů vzrostl počet exekucí pouze v Semilech (o tři pct) a Teplicích (o procento). Největší pokles byl v obvodu Brno-město (-33 pct) a Brno-venkov (-31 pct).

V roce 2018 bylo nejvíce exekucí na 1000 obyvatel vedeno v Ústí nad Labem (121 exekucí, o rok dříve to bylo 155 exekucí), v Teplicích (106) a Chomutově (105). Nejméně exekucí na počet obyvatel bylo zahajováno v obvodech okresních soudů v Brně, Žďáru nad Sázavou a Praha-východ.

“Přes pokles celkového počtu exekucí stále zůstává množství obyvatel ČR v exekuci problémem. Bez modernizace exekučního prostředí ale nelze očekávat rychlé změny. Exekutorská komora i proto dlouhodobě prosazuje místní příslušnost exekutorů, úpravu rostoucích příslušenství dluhu, racionalizaci doručování, jednodušší zastavování exekuce při bezvýslednosti, zjednodušení srážek ze mzdy a další,” upozornil Mlynarčík.

Podle Mapy exekucí, kterou před dvěma lety vytvořila Otevřená společnost s Ekumenickou akademií, mělo v roce 2017 nějakou exekuci 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy 863.000 lidí. Proti roku 2016 jich přibylo víc než 29.000. Tři a více exekucí mělo 493.000 osob a více než deset exekucí 151.000 lidí. Odborníci na sociální problematiku mluví o rostoucím počtu exekucí jako o pandemii. Předlužení považují za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problém Česka. Označují ho za zásadní překážku v zaměstnávání a ve zlepšení situace chudých.

Ministerstvo spravedlnosti nyní připravilo návrh vládního nařízení, které by mělo lidem v exekucích ponechat více peněz. Hranice, nad kterou se dlužníkům sráží z výplaty exekuce bez omezení, by se mohla posunout. Pro člověka bez rodiny by se mohla zvednout z letošních 16.072 na 25.715 korun. Úprava má přispět k omezení práce načerno a přijímání lépe placených míst.