Právní poradna logo

Nájem vs podnájem, neplacení přeplatků, nedodávaná vyúčtování, bezdůvodné obohacení, podvod

Datum:20. 01. 2022 v 23:26
Poslední aktivita:04. 02. 2022 v 09:26
Zhlédnuto:7136x
0

Dobrý den, prosím Vás o názor na mou nynější situaci a jak se případně bránit. V roce 2013 jsem si našla byt. Byl nabízen přes RK. Majitel této RK byl tehdy členem BD. On se mnou uzavřel smlouvu jako fyzická osoba - nájemce. Já tedy samozřejmě byla v pozici podnájemce. V roce 2014 jsem za předchozí rok dostala vyúčtování s tím, že mi vznikl nedoplatek a zálohy byly o 1 tisíc zvýšeny. V roce 2019 se mi omylem do ruky dostalo vyúčtování z BD (jeden ze sousedů nově dělal správce domu a nevěděl, že vyúčtování má dostat nájemce a ne podnájemce). Takto jsem zjistila, že mám nejspíš přeplatek. Kontaktovala jsem nájemce (udělal v době opravdu "zle", vyhrožoval soudy a podobně, kvůli tomu, že mi bylo předloženo originál vyúčtování). Když jsem se ale ptala, zda se jedná o můj přeplatek, bylo mi řečeno: A Vy si myslíte, že je to Váš přeplatek? Netušila jsem, proto jsem se nedohadovala. Ale řekla jsem, že mi vyúčtování nepředal už 5 let. Pátrala jsem a zjistila, že jsem měla i nárok na pokuty za nepeněžité plnění. Za roky 2014 a 2015 se mělo ještě stále jednat o 100,-/den, další roky o 50,-/den. Nicméně 7. 5. 2019 mi byla předána všechna vyúčtování za roky 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018. K jím vyhotoveným byly přiloženy kopie vyúčtování od BD. On mi ale účtoval také fond oprav, správu BD, daň z nemovitosti, pojištění domu a bytu, což přeci zákon výslovně zakazuje. Když jsem si spočítala kolik by činil můj přeplatek za služby, tak za uvedené roky by se jednalo o 133 096,-. Nyní za roky 2019 a 2020 jsem stále vyúčtování neobdržela. V říjnu 2019 však byl tento byt převeden do OV nájemce. Dál platím nájemné a služby. Moje podnájemní smlouva ale zanikla spolu s jeho nájmem. Neuplatnil ani výpověď na základě této skutečnosti. Domnívám se tedy, že nyní jde již o nájemní vztah i když toto nemáme dané písemnou formou. Minulý týden ale přišel s tím, že je tedy potřeba vytvořit smlouvu novou a že bude chtít zvýšit nájemné. Protože už jsem měla trošku povědomí o některých skutečnostech, výslovně jsem se zeptala (a vlastně i záměrně), jestli se když je vlastníkem, tak půjde o smlouvu nájemní. Řekl mi, že ne, že to bude podnájem, prý to tak mají všichni jeho nájemci (vlastní více bytů). Zaslal mi dohodu o ukončení podnájmu ke dni 31. 12. 2021 (ale moje podnájemní smlouva zanikla v říjnu 2019). Dále také nový návrh smlouvy o podnájmu. Já jsem předem byla připravena na to, že se pokusí přes nějakou třetí osobu obejít zákon, aby mi tedy "mohl" dát podnájemní smlouvu. Nicméně on naprosto drze a bez skrupulí označil sám sebe jako nájemce, uvedl, že dle platné nájemní smlouvy ze dne 31. 12. 2021 je nájemcem bytu a že vlastník bytu mu udělil souhlas s uzavřením podnájemní smlouvy (tudíž on sám sobě uděluje souhlas). Vlastnictví jsem si ověřila v KN. V tomto návrhu uvádí zvýšení nájemného. Můj dotaz - může se v tomto případě jednat o podvod ve stádiu pokusu, pokud se mě záměrně pokouší uvést v omyl, aby měl z toho zisk? Protože pokud by se jednalo o smlouvu nájemní, není možné jednostranné zvýšení nájemného a navíc i při zvýšení by se měl řídit zákonem, který, pokud se nepletu, říká, že lze zvýšit nájemné do max. 20% v průběhu 3 let - v součtu. Tím, že se domnívám, že se u nás již jedná o vztah nájemní, tak by toto navýšení udělat nemohl. Dále - je pravda, že mohu uplatňovat nárok na všechny vniklé přeplatky, když jsem se o škodě dozvěděla 7. 5. 2019 a tedy od té doby běží promlčecí lhůta? Ta by měla uplynout 7. 5. 2022. Ještě jsem chtěla znát názor ohledně poplatku za nepeněžité plnění od roku 2014. Vím, že za normálních okolností pokud jsem měla dostat vyúčtování 1. 5. 2015 a nedostala jsem jej (další roky stejně), tak od té chvíle se počítají ty poplatky. Ale na druhou stranu je řečeno, že nájemce nemá povinnost upomínat pronajímatele, přičemž on má povinnost vyúčtování předkládat. Hledala jsem v judikatuře, jestli toto bylo již někdy řešeno, ale nenašla jsem. Ale z logiky věci by pak tato pokuta neměla smysl. Nájemce je takhle postaven do situace, že se stejně musí připomenou o vyúčtování maximálně do 3 let, pokud by toto chtěl uplatňovat, aby nedošlo k promlčení. Ale to je spíše teoretický dotaz, ač za mě opravdu logický. Ohledně nezaplacených přeplatků - jedná se o bezdůvodné obohacení na můj úkor? Na závěr bych ráda podotkla, že můj zájem je v klidu žít (i když pán mi kdysi řekl, že když nebudeme v rozporu, tak tady můžu nadále bydlet) a fungovat. Ale jsem samoživitelka s dvěma dětmi a mám pocit, že i tak mě někdo vlastně okrádá. Chci zpět pouze to, na co mám právo, co jsem si sama zaplatila a nespotřebovala (přeplatky). Bohužel jsem si ale také vědoma, že nyní bude snaha o to, abych byt opustila, protože se budu chtít domoci svých nároků. Ráda bych s tímto pánem našla dohodu, ale nejsem si moc jistá, že to půjde bez zásahu soudu. Předem Vám moc děkuji za odpověď a promiňte délku dotazu, nevěděla jsem jak to zkrátit. Přeji příjemný den.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen
Předplacená odpověď
4

Dobrý den,

Váš případ je velmi komplexní v několika rovinách. Jelikož nemáme podklady (hlavně předmětné vyúčtování a smlouvy), tak Vám mohu poskytnout obecné informace k Vámi nastíněné problematice.

Relevantní je pro Vás v tomto případě zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Vyúčtovávají se ze zákona pouze služby. V ustanovení § 3 odst. 1 předmětného zákona se stanoví, které služby jsou předmětem vyúčtování: „Službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.“ Poskytované služby mají být ale uvedeny ve Vaší podnájemní smlouvě.

Je nutné se dále podívat do ustanovení § 6 výše zmiňovaného zákona, které upravuje náležitosti vyúčtování. Pokud vyúčtování není provedeno správně, není platné, a tudíž nezačne běžet splatnost přeplatků či nedoplatků a nájemci, který Vám měl správně vyúčtování dodat, běží zákonná smluvní pokuta za každý den prodlení. Stejně to platí i s dluhy z nesprávně vyúčtovaných služeb. Tyto jako takové jsou nevymahatelné, jelikož titulem by bylo nesprávné vyúčtování a to není možné.

Pokud jste si s nájemcem v podnájemní smlouvě nedomluvila kratší dobu, pak musí být vyúčtování, mám na mysli správné vyúčtování, tedy bez chyb, vyhotoveno a doručeno do konce dubna následujícího roku.

Nejvyšší soud v poslední době připomněl ve svém rozsudku ze dne 15. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 312/2018, že „podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování musí obsahovat všechny předepsané náležitosti a musí v něm být uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Pronajímatel tak musí předložit nové, správné vyúčtování.“

A co se týče promlčení práva na zákonnou pokutu, tak právo na zákonnou pokutu se promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě od dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. Což znamená, že tato pokuta běžela za každý započatý den prodlení, a takto se pak i promlčovala, tedy vždy 3 roky od možnosti uplatnění konkrétní pokuty.

Ohledně přeplatků běží promlčecí doba od doby, kdy Vám ve Vašem případě nájemce dodá správné vyúčtování. Pokud Vám po splatnosti nájemce nevydal Vaše přeplatky na službách, jedná se o bezdůvodné obohacení na jeho straně.

Dále dle ustanovení § 2247 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.“

Občanský zákoník vychází z toho, že je věcí smluvních stran, tedy nájemce a pronajímatele, jak se dohodnou ohledně rozsahu nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s tím souvisejících služeb, které má zajišťovat pronajímatel. Dle odstavce 4 citovaného ustanovení občanského zákoníku „Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.“

Co se týče Vámi vypsaných služeb (fondu oprav, správu BD, daň z nemovitosti a pojištění domu a bytu), tak tyto služby nejsou plněními, které jsou spojené s užíváním bytu.

Pokud Vám pronajímatel vyúčtoval tyto služby, vyúčtování není platné. U nájmu bytu totiž platí ochrana nájemce, a tedy neplatná jsou ta ustanovení, která by jej nepřiměřeně zkracovala na jeho právech.

Platí totiž pravidlo o pevně ujednaném nájemném, a to nelze obcházet nucením nájemce, aby plnil pronajímateli vedle nájemného a případných záloh na služby ještě jiná plnění, např. příspěvek na stavební úpravy domu, vklad do fondu oprav apod.

Dokonce komentář k ustanovení § 2551 občanského zákoníku uvádí následující: „Komentované ustanovení zakazuje, aby pronajímatel požadoval na základě nájemní smlouvy případná další plnění mimo nájemné a hrazení záloh a nákladů na služby. V důvodové zprávě se uvádí, že nelze například nutit nájemce, aby platil pronajímateli vedle nájemného a případných záloh na služby ještě jiná plnění, např. příspěvek na stavební úpravy domu, vklad do fondu oprav apod. (DZ, s. 1049). Nezávisí přitom na formě. V komentovaném ustanovení se zakazuje pronajímateli požadovat jiná plnění, ať již ve formě vkladu, nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem. K obdobným ujednáním by se nepřihlíželo podle § 2235.“

Ustanovení § 2235 odst. 1 občanského zákoníku stanoví následující: „Zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.“

Pokud nájemce nabyl předmět nájmu do vlastnictví, tak dle ustanovení § 1993 občanského zákoníku splynulo právo s povinností v jedné osobě, a tedy zanikl nájem z důvodu odpadnutí jeho subjektu, aniž by byl nahrazen subjektem jiným. Skutečnost, že obecný důvod zániku závazku splynutím se uplatní i v nájemních vztazích dovodil Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 26 Cdo 2386/2009.

Dle ustanovení § 2278 občanského zákoníku podnájem skončí nejpozději s nájmem, tudíž závazek z podnájemní smlouvy zanikl.

Je možné, ale to je pouhá domněnka, že nájemní vztah mezi Vámi a pronajímatelem vznikl konkludentně, jelikož Vy jste byt užívala a platila jste dále nájemné i po zániku podnájemní smlouvy a pronajímatel Vás nevyzval k vyklizení nemovitosti a byl srozuměn s Vaším užíváním bytu.

Nájem na základě nájemní smlouvy, kterou pronajímatel uzavřel sám se sebou, z právního hlediska neexistuje. Smlouva je dvoustranné právní jednání a nemůže být uzavřena jednou osobu. Tudíž je potřeba, aby s Vámi pronajímatel uzavřel nájemní smlouvu. Nicméně v případě, že byste podepsala „podnájemní smlouvu“, kterou Vám pronajímatel aktuálně předkládá, by hypoteticky mohlo dojít k tomu, že by ji soud posoudil podle svého obsahu jako smlouvu nájemní. Jelikož právní jednání se posuzuje podle svého obsahu dle ustanovení § 555 odst. 1 občanského zákoníku nikoli názvu apod. A vzhledem k tomu, že zde žádná nájemní smlouva z právního hlediska neexistuje, nemůže existovat ani smlouva podnájemní a na předkládanou smlouvu by se tudíž mohlo hledět jako na smlouvu nájemní. Dalo by se zde hovořit o tzv. zastírajícím a zastřeném právním jednání ve smyslu ustanovení § 555 odst. 2 občanského zákoníku.

Nemyslím si, že by jednání pronajímatele naplňovalo skutkovou podstatu podvodu uvedenou v ustanovení § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ani ve stádiu pokusu. Trestněprávní rovinu ve Vaší situaci neshledávám, ale opět, nemohu ji vyloučit, jelikož nejsem seznámen s relevantními podklady.

Závěrem Vám ale musím sdělit, že Vámi nastíněná situace se dotýká mnoha problematických míst aktuální české právní úpravy a na mnoha místech vyjadřuji pouhé hypotézy a ke komplexnějšímu řešení problému bych se potřeboval seznámit s podklady, které ve Vašem dotazu zmiňujete.

Pro zobrazení odpovědi se přihlašte
Komentovat mohou pouze uživatelé s aktivním předplatným

Odpovědět na dotaz

Pro přidání odpovědi musíte být přihlášen/a.