Články s tagem: náhrada nemajetkové újmy

Bývalo takřka notorietou, že smrtí poškozeného zaniká jeho právo na náhradu nemajetkové újmy a jeho dědicové se tohoto práva domáhat nemohou. Obdobně zanikala i povinnost k poskytnutí náhrady nemajetkové újmy smrtí toho, kdo svým protiprávním jednáním tuto újmu způsobil. Již to však neplatí bez výjimky a poškozený může zániku svého práva i odpovídající povinnosti škůdce v některých situacích sám svým aktivním jednáním předejít.

Teorie ztráty šancí (příležitosti) byla diskutována v mnoha zemích v situacích nejasné příčinné souvislosti, kdy stávající systém v oblasti prokazování kauzálního nexu, založený na principu „vše nebo nic“ nevede k uspokojivým výsledkům. Samotná teorie ztráty šancí však přináší řadu dalších problémů v oblastech kvalifikace a kvantifikace újmy i v oblasti protiprávnosti. Tyto problémy jsou pak v článku podrobněji analyzovány a je poukázáno na jejich úskalí v souvislosti s úpravou odpovědnosti za újmu v OZ.

I stát může porušit dobré mravy, když uplatní promlčení "nepřiměřeně".

Byly tomu již tři roky, kdy vstoupil v účinnost zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Ani za tuto dobu se dosud nepodařilo zcela vyjasnit otázku týkající se výpočtu náhrady nemajetkové újmy v souvislosti s ublížením na zdraví.

Újma na přirozeném právu člověka může vzniknout mnoha způsoby. Mezi nejčastější bude zřejmě spadat ublížení na zdraví, ale patří sem rovněž zásahy do důstojnosti člověka, porušení jeho soukromí či neoprávněné nakládání s jeho projevy osobní povahy. Pokud dojde k újmě na přirozeném právu člověka, je poškozený oprávněn se domáhat náhrady nemajetkové újmy. V rámci náhrady nemajetkové újmy se poškozenému nahrazují rovněž duševní útrapy, které mu byly zásahem způsobeny.

Jelikož jsem 16. 2. tohoto roku vyhlašoval jménem republiky a Ústavního soudu svůj první zpravodajský nález, jsem této události stále plný – tím spíše, že měla až nečekané mediální (i jiné) ohlasy.

Pokud má být podle úpravy účinné od 1. 1. 2014 (§ 2959 o. z.) vyjádřen v odčinění imateriální újmy pozůstalých poškozených zásah do jejich citové sféry, mělo by být odčinění výrazně vyšší než paušální částky stanovené podle § 444 odst. 3 obč. zák. č. 40/1964 Sb. Komentář k rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.7.2015, čj. 14 To 136/2015-385

Brno 7. září (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dal novou šanci na odškodnění dítěte, jež ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové prodělalo těžkou infekci s trvalými následky. Matka jménem dítěte žádala jako bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění 7,55 milionu korun. Justice původně žalobu zamítla. Zástupci obou stran se dnešního vyhlášení nálezu nezúčastnili.

Oblast nároků z vad zájezdu, laicky nazývaná „zkažená dovolená“, se stala v poslední době poměrně zajímavou i v právní rovině. Souvisí to zřejmě nejvíce se změnami v civilním právu, které přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Právě jednou z novinek, která se dotýká zájezdů, je zavedení institutu náhrady nemajetkové újmy za narušení dovolené. Nároků, které však zákazník může požadovat, je více.