Články s tagem: technologie

V listopadu začal v České republice platit nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zásadně rozšiřuje okruh regulovaných subjektů. Na základě evropské směrnice NIS2 se povinnosti dotknou celé řady samospráv. Pro ty ostatní vzniká prostor, jak lépe chránit svou infrastrukturu před hackerskými hrozbami.

Brusel 7. listopadu (ČTK) - Evropská komise navrhuje pozastavit část svých přelomových zákonů o umělé inteligenci (AI) pod silným tlakem velkých technologických firem a vlády USA, napsal dnes list Financial Times (FT). Odvolává se přitom na své zdroje z Bruselu.

Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, účinný od 1. listopadu 2025, přináší komplexní úpravu práv a povinností v oblasti kyberbezpečnosti. Česká republika tak reaguje na rostoucí hrozby novou legislativou.

Představujeme vám další díl informačního servisu přinášejícího zajímavosti ze světa soutěžního práva, tentokrát zaměřený třeba na kontrolu fúzí a hodnocení soutěžních rizik prodeje motorových vozidel.

Prodej a šíření padělků a neoprávněný přístup k originálním produktům je rostoucí problém, se kterým se potýkají značky napříč odvětvími. Zdaleka nejde jen o dovoz „fejkových“ kabelek a prodej napodobenin obrazů vydávaných za originály slavných mistrů. EUIPO na platformě ACAPT (Anti-Counterfeiting and Anti-Piracy Technology) zveřejnilo přehledného průvodce dostupných technologií poskytujících různé formy ochrany. V tomto článku se zaměříme na nástroje, které jsou využívány pro ochranu digitálních produktů.

Nástroje a systémy umělé inteligence jsou dnes v hledáčku snad každé větší firmy jako součást její inovační agendy. Ať už firma technologie vyvíjí, zavádí je svým zákazníkům, připravuje strategii jejich adopce nebo se je jen sama chystá využívat, vždy se vyplatí záměry probrat s právními experty. Ti s téměř nekonečným výčtem příležitostí, které umělá inteligence přináší, řeší řadu právních témat. Pojďme se podívat na ty nejčastější.

Boom umělé inteligence (AI) postupně proniká do řady odvětví, mezi něž patří i oblast kinematografie. Potenciál AI generovat filmové postavy, ať už od nuly nebo na základě skutečné předlohy, posouvá filmový průmysl do nových vod. V tomto ohledu je nicméně nezbytné brát v potaz i potenciální dopady na celé filmové odvětví, jakož i úskalí a rizika takového řešení z hlediska osobnostních práv dotčených herců.

Používáte nebo poskytujete služby v oblasti cloudových technologií? Měli byste zbystřit, jelikož rok 2024 přináší řadu legislativních změn. Evropská certifikace je za dveřmi, orgány veřejné správy čeká ukončení spolupráce s neověřenými provozovateli cloudových služeb a také soukromí poskytovatelé narazí na novinky nejen ve smluvní dokumentaci. Pojďme si nové povinnosti představit detailněji.

Technologie rozpoznávání obličeje (dále také jako „facial recognition“) se v dnešní době stává čím dál více diskutovanou otázkou, když to reflektuje i nedávná zpráva o úmyslu Magistrátu hlavního města Prahy požádat o konzultaci Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) ve věci funkcionality rozpoznávání tváří.[1]

V posledních letech jsme svědky nebývalého technologického rozpuku. Tomuto rozpuku však coby právníci nemůžeme toliko přihlížet, ale měli bychom na něj rovněž adekvátně reagovat. To platí i pro nás, tj. pro právníky specializující se na dědické právo, které je obvykle považováno za spíše strnulejší oblast právního řádu.

Na univerzitní půdě i v prostorách výzkumných ústavů dnes vzniká celá řada zajímavých a vědecky důležitých projektů. Aby však byly pro společnost maximálně využitelné, je nutné přenést jejich výsledky do soukromé sféry a zajistit tak jejich využití cílovou skupinou osob. Aby bylo možné toho dosáhnout, je třeba ošetřit, aby se vynález nedostal na veřejnost dřív, než je zajištěna patřičná právní ochrana. Proto je jedním z nutných počátečních kroků uzavření dohody o mlčenlivosti. Tu potřebuje každý, kdo si svých unikátních nápadů, know-how i obchodního tajemství cení.