Tento způsob milostivého léta, zdá se mi poněkud nešťastným - část I.
Ačkoliv obsah mojí přednášky k novele z. č. 286/2021 Sb. uskutečněné v Praze 7. 10. 2021 byl poněkud širší, rozhodl jsem se zde pojednat pouze o její klíčové části, a to obsahu a aplikaci bodu č. 25 Přechodných ustanovení k části čtvrté zmíněné novely, tzv. milostivém létu (dále v textu též jen ML), neboť ta se jeví činit největší výkladové obtíže.
Obsahem úpravy, aspoň jak jsem to z textu úpravy, důvodové zprávy a vyjádření politických původců textu pochopil já, je
- osvobodit od příslušenství pohledávky ty dlužníky, kteří nejpozději do 3 měsíců od účinnosti (tj. do 28. 1. 2022) dokáží zaplatit jistiny svých dluhů a tzv. paušální náklady exekuce (PNE) s tím omezením, že:
- věřitelem musí být tzv. veřejnoprávní subjekt (definice vytažena z § 2 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv),
- dlužníkem musí být fyzická osoba,
- proti dlužníku musí být nejpozději do 27. 10. 2021 zahájena exekuce podle z. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (nikoliv nutně striktně pro jistinu pohledávky, jejíž příslušenství se bude promíjet).
- Přičemž za splnění podmínky se naroveň zaplacení jistiny považuje i (vyvratitelná domněnka) situace, kdy je ke dni účinnosti úpravy exekučně vymáháno jen příslušenství, jakož i stav, kdy k témuž datu byla jistina již vymožena.
- Vedlejším účelem je pak, aby úprava byla aplikována rozšiřujícím způsobem tak, že svými důsledky dopadne nejen na pohledávku, pro kterou se exekuce přímo vede, ale i na pohledávku v řízení zúčastněnou přímo (pohledávka přihlášená do exekuce prodejem nemovitostí).
Další články
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
