Nařízení vlády o dalším cenovém výměru regulujícím ceny některých pohonných hmot

V intencích zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění po novelizaci provedené zákonem č. 63/2026 Sb., o regulaci cen pohonných hmot vládou, vymezuje cenový výměr, jímž se pro výše uvedené období reguluje cena v nařízení přesně specifikovaných pohonných hmot, a sice benzinu a nafty. 

Jde o projev stále ještě relativně nového pojetí regulace cen pohonných hmot, které uvedený zákon č. 63/2026 Sb. přinesl, když s účinností od 13. 5. 2026 upravuje působnost vlády jako cenového orgánu pro regulaci cen pohonných hmot pro tuzemský trh, nastane-li mimořádná tržní situace na trhu s pohonnými hmotami nebo vyžadují-li to důsledky této mimořádné tržní situace. Do té doby bylo takovým cenovým orgánem výhradně Ministerstvo financí, přičemž jeho působnost nebyla (a stále není) v situaci, kdy to „vyžadují důsledky této mimořádné tržní situace“, dána.

Na základě tohoto zákona je tedy také vláda, vedle Ministerstva financí, takovým cenovým orgánem, přičemž může cenovou regulaci pohonných hmot uplatnit nejen v situaci, kdy na trhu s pohonnými hmotami nastane mimořádná tržní situace (k čemuž je rovněž Ministerstvo financí i nadále oprávněno), ale také v situaci, kdy to důsledky této mimořádné tržní situace vyžadují (k tomu Ministerstvo financí doposud oprávněno nebylo a ani nadále oprávněno není; zde je zákonem č. 63/2026 Sb. dána výhradní působnost vlády).

Tuto svou stále ještě relativně novou působnost při regulaci cen pohonných hmot vláda nyní uplatnila již počtvrté, když prostřednictvím popisovaného nařízení vydala cenový výměr regulující ceny pohonných hmot v průběhu října tohoto roku. Důvodová zpráva uvádí, že tak učinila v souvislosti s existencí mimořádné tržní situace. Ta měla opětovně eskalovat napadením ropovodu East-West v Saudské Arábii, jímž je dopravována ropa Arab Light, do přístavu Yanbu v Rudém moři. V souvislosti s tímto útokem měla být současně pozastavena nakládka tankerů, což se má dotýkat také České republiky. Zásadním má být rovněž nedodání ropy provozovatelům rafinérií v rámci dlouhodobých smluv, a to v době, kdy přetrvává nevyřešená krize v Hormuzském průlivu a trvá bezpečnostní riziko v oblasti Rudého moře se současným omezením vývozu nafty z Ruska. Právě souběh veškerých těchto událostí měl významně narušit globální dodávky ropy a vést k prudkému růstu jejích cen na světových trzích. Kombinace popsaného omezení dodávek, očekávání budoucího vývoje a spekulativních tlaků měla na komoditních trzích zapříčinit výrazný růst cen, což se mělo rychle promítnout do cen velkoobchodních a následně i do cen na čerpacích stanicích, které na vývoj na burzách bezprostředně reagují. Situaci na velkoobchodním i maloobchodním trhu tak vláda posoudila jako nestandardní a mimořádnou.

Důvodová zpráva dále popisuje, že se růst cen ropy a ropných produktů postupně promítá do celé ekonomiky, a to jak přímo (například v zemědělství), tak nepřímo prostřednictvím zvýšených nákladů na dopravu, tj. nedílně i do výsledné ceny koncových produktů. Nepředvídatelný a náhlý růst cen pohonných hmot má mít negativní dopady jak na podnikatelské subjekty, tak na domácnosti, přičemž při delším trvání by mohlo jít o významný nákladový šok s dopady napříč ekonomickými sektory, s hrozícím rizikem vzniku sekundárních inflačních tlaků a omezení výroby v některých sektorech ekonomiky. Aby situace dále neeskalovala, vyhodnotila vláda jako nezbytné znovu cenovou regulaci zavést, a to než dojde na české ekonomice ke škodám. Další důvod pak má souviset s prominutím spotřební daně u nafty, aby si čerpací stanice snížení spotřební daně nemohly promítnout do zvýšení svých marží.