Novela nařízení o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí

Ministerstvo zdravotnictví, které pro vládu návrh této krátké novely připravilo, stručně vysvětluje, že byla přijata za účelem zkvalitnění celoživotního vzdělávání sester v onkologii, stejně tak jako za účelem zavedení oboru specializačního vzdělávání všeobecných sester a dětských sester úzce zaměřeného na onkologii a hematoonkologii a dále zavedení specializačního vzdělávání v oblasti péče o osoby s chronickou (nehojící se) ránou.

Důvodová zpráva pak blíže popisuje, že doposud si mohly všeobecné sestry prohloubit a doplnit vědomosti, dovednosti a způsobilost v péči o pacienty se zhoubnými nádory nebo o pacienty s onemocněním krevního systému vzděláváním v oboru specializace Ošetřovatelská péče v interních oborech, jenž připravuje všeobecné sestry na poskytování specializované nebo vysoce specializované péče i v jiných klinických oborech, jakými jsou například diabetologie, kardiologie, pneumologie, gastroenterologie či alergologie. Časová dotace vzdělávání věnovaná péči o pacienty s onkologickým nebo hematoonkologickým onemocněním byla vyhodnocena jako nedostatečná a nevyhovující. Obdobné má platit pro specializační vzdělávání dětských sester v oboru Ošetřovatelská pediatrická péče v klinických oborech, jež bylo pro provádění, zajišťování a koordinování základní, specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče o pacienty s onkologickým či hematoonkologickým onemocněním shledáno rovněž nedostatečným a nevyhovujícím. Onkologickými a hematoonkologickými centry byla identifikována potřeba dovzdělat v novém oboru v prvním kole přibližně 350 sester.

Pokud jde o zavedení specializačního vzdělávání v oblasti péče o osoby s chronickou (nehojící se) ránou, jde o reakci na dosavadní stav, kdy je vzdělávání v této oblasti realizováno pouze ve formě certifikovaných kurzů či modulů v rámci některých oborů specializačního vzdělávání. Významným faktem má být přitom stoupající incidence chronických ran souvisejících s demografickým vývojem, ať již jde například o bércové ulcerace venózní i arteriální etiologie, syndromy diabetické nohy, tlakové a vlhké kožní léze, onkologické rány či podobně, a na to navazující potřeba zajistit kvalitní ošetřovatelskou péči i mimo lůžková zařízení vysoce erudovanými odborníky. S ohledem na významný socio-ekonomický dopad prevence a zejména terapie chronických ran bylo shledáno jako nezbytné sjednotit vzdělávací aktivity a zejména využívání na důkazech založených poznatků a informací, které následně ovlivní rozsah a kvalitu poskytované zdravotní péče.