Jak vysvětluje důvodová zpráva, tato novela má být projevem závazku v oblasti územního plánování a stavebního řádu zajistit rychlé, transparentní a digitální a občanovi blízké stavební řízení, přičemž má obsahovat zejména změnu systému stavební správy a s tím související úpravu kompetence jednotlivých stupňů stavební správy a související procesní změny povolování stavebních záměrů.
V oblasti institucionální dochází ke změně v tom smyslu, že Nejvyšší stavebního úřad nakonec nevznikne, deklarováno je například zachování smíšeného modelu veřejné správy, posílení role samosprávy v procesech pořizování územních opatření či opětovné zavedení politiky územního rozvoje jakožto strategického nástroje územního plánování na úrovni státu.
Jde přitom o velmi rozsáhlou novelu o více než pěti stovkách změnových bodů, jež se rovněž vyznačuje odložením účinnosti podstatné části stavebního zákona z 1. 7. 2023 na 1. 1. 2024.
Diskuze k článku ()