Novela zákona o základních registrech

Důvodová zpráva k této novele měnící zákon o základních registrech v bezmála desítce změnových bodů popisuje, že základní registry fungující již více než 10 let jsou klíčovými informačními systémy veřejné správy, neboť se jedná o informační systémy veřejné správy, z nichž ostatní informační systémy veřejné správy, tzv. agendové informační systémy, využívají údaje. Jsou vybaveny právní presumpcí správnosti údajů v nich obsažených. Jejich využívání se za dobu jejich fungování mělo výrazně zvýšit, přičemž dnes realizují desítky milionů transakcí měsíčně; tyto počty by se přitom měly s dalším rozvojem digitalizace ještě významně zvyšovat.

Bylo vyhodnoceno, že stávající nastavení celého konceptu základních registrů je nevhodně dekoncentrované, kdy jsou spravovány různými orgány veřejné moci s rozdílným technickým i personálním, znalostním a zkušenostním zázemím, jakož i s rozdílným financováním provozu jednotlivých základních registrů, a je tak velmi obtížné plnohodnotně zajistit zejména prostředky na jejich koordinovaný rozvoj. Dochází přitom k duplicitám a není možné využít potřebné synergie a koncentrovat know-how. Jsou také spravovány správci, kteří vykonávají i řadu jiných agend, a provoz jednotlivých základních registrů tedy nemusí mít potřebnou prioritu.

Nová právní úprava má přinést změnu správcovství základního registru obyvatel, jehož správcem bude namísto Ministerstva vnitra nově Digitální a informační agentura, a základního registru osob, jehož správcem bude namísto Českého statistického úřadu nově rovněž Digitální a informační agentura. Ta je ústředním správním orgánem v oblasti digitalizace státní správy, již nyní je správcem základního registru práv a povinností, a s ohledem na její působnost se zákonodárci jevilo logickým a vhodným svěřit jí správcovství zmíněných základních registrů a tím mj. koncentrovat nejen organizační a technické zázemí, ale též potřebné znalosti a know-how, a zamezit rozdílným přístupům a duplicitám. S ohledem na působnost Agentury se tím má zmíněným základním registrům dostat potřebné priority včetně zajištění příslušných rozpočtových prostředků.

Vedle zákona o základních registrech je novelizován rovněž například zákon o České národní bance, zákon o Ústavním soudu, zákon o silniční dopravě, zákon o státní statistické službě, zákon o silničním provozu, zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, exekuční řád, zákon o zdravotních službách, zákon o elektronizaci zdravotnictví či zákon o správních poplatcích.