Důvodová zpráva k okolnostem přijetí této novely měnící první z uvedených zákonů v bezmála desítce změnových bodů a druhý ve dvojici vysvětluje, že se dosavadní právní úprava v dostatečné míře nezabývala včasnou výstrahou mimořádné události, k níž by eventuelně došlo v zařízení sociálních služeb, jež poskytuje pobytové služby, a dále ani kategorizací staveb z pohledu požární bezpečnosti. To se mělo negativně odrážet na požární bezpečnosti staveb a v důsledku toho rovněž na ochraně veřejných zájmů dotýkajících se ochrany obyvatelstva.
Deklarovaným cílem zákonodárce tak bylo prostřednictvím novely zakotvit jasné podmínky pro včasnou výstrahu před mimořádnými událostmi u zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby, a dále u památkově chráněných staveb, a zároveň rozčlenit stavby na jednotlivé kategorie podle vyhodnocení požární nebezpečnosti. Jde totiž o to, zda budou na jednotlivé konkrétní stavby kladeny z pohledu požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva požadavky, které budou následně orgánem výkonu státního požárního dozoru posuzovány v požárně bezpečnostním řešení nebo obdobné dokumentaci. Na jedné straně se tak jedná o jisté zpřísnění podmínek požární bezpečnosti některých staveb, na straně druhé má jít o vymezení, zda konkrétní stavby budou podléhat výkonu státního požárního dozoru a dotčenému orgánu v územním a stavebním řízení a ve společném územním a stavebním řízení z hlediska ochrany obyvatelstva. Cílem tedy bylo zvýšit bezpečnost v zařízeních, kde v případě potřeby evakuace hrozí, vzhledem k charakteru těchto zařízení, zvýšené nebezpečí. S novou právní úpravou má být výkon státního požárního dozoru do jisté míry racionalizován.
Zákon své účinnosti nabyl dnem 1. 12. 2021.
Diskuze k článku ()