Vyhláška o informační bezpečnosti
Dne 1. 1. 2025 své účinnosti nabyla vyhláška o bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a dalších elektronických zařízení nakládajících s utajovanými informacemi a o některých náležitostech žádosti o uzavření smlouvy o zajištění činnosti (vyhláška o informační bezpečnosti). Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 479/2024 Sb.
Vydána Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost v intencích zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění po novele č. 267/2024 Sb., nově upravuje například požadavky na informační systém nakládající s utajovanými informacemi a podmínky jeho bezpečného provozování v závislosti na stupni utajení utajovaných informací, s nimiž nakládá, a na bezpečnostním provozním módu, obsah bezpečnostní dokumentace informačního systému, náležitosti oznámení provozovatele certifikovaného informačního systému o zavedení dalších nutných bezpečnostních funkcí nebo opatření podle § 34 odst. 7 písm. c) výše uvedeného zákona, obsah žádosti o schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému nakládajícího s utajovanými informacemi, náležitosti projektu bezpečnosti komunikačního systému a způsob a podmínky jeho schvalování podle § 35 odst. 6 zákona, způsob a podmínky provádění akreditace informačního systému cizí moci nakládajícího s utajovanými informacemi a provozovaného na území České republiky, náležitosti žádosti a opakované žádosti o certifikaci informačního systému a dokumentaci nezbytnou k provedení certifikace informačního systému, způsob a podmínky provádění certifikace nebo akreditace informačního systému, jejich opakování a obsah certifikační zprávy podle § 46 odst. 13 či vzor certifikátu informačního systému, ale také podmínky bezpečného provozování zařízení, které není součástí informačního nebo komunikačního systému, a rozsah požadovaných informací podle § 36 odst. 2 písm. b) zákona, nebo náležitosti žádosti o uzavření smlouvy o zajištění činnosti podle § 52 zákona, jejímž předmětem je provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti informačního systému k nakládání s utajovanými informacemi.
Nová vyhláška navazuje na evropské rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2021/259, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro průmyslovou bezpečnost s ohledem na utajované granty, a rozhodnutí Rady (EU) 2013/488/EU o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU, nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 523/2005 Sb., o bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a dalších elektronických zařízení nakládajících s utajovanými informacemi a o certifikaci stínicích komor. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje, a to včetně své novely.
NÚKIB stručně shrnuje, že obsahem nové vyhlášky je vlastně soubor minimálních bezpečnostních požadavků nezbytných pro zajištění bezpečnosti utajované informace nacházející se v informačním systému, komunikačním systému nebo samostatném elektronickém zařízení, podmínky certifikace informačního systému, akreditace informačního systému cizí moci a podmínky pro ochranu utajovaných informací v komunikačních systémech a samostatných elektronických zařízeních, které jsou určeny k nakládání s utajovanými informacemi.
Důvodová zpráva pak přibližuje, že nová vyhláška je reakcí na významné změny, které v oblasti ochrany utajovaných informací nastaly od doby počátku účinnosti předchozí vyhlášky, když v tomto smyslu nejvýznamnější změnou byl vznik Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (tzv. NÚKIB) a jeho převzetí působnosti v oblasti bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany do té doby vykonávané Národním bezpečnostním úřadem. Má rovněž přinést další významné změny přímo se týkající materie oblasti bezpečnosti informačních a komunikačních systémů, kdy jejich smyslem je zohlednit poznatky a zkušenosti z praxe nabyté během účinnosti dosavadních předpisů a také přihlédnout ke značnému technologickému vývoji v oblasti informační bezpečnosti.
Jejím prostřednictvím má být přispěno k naplňování dlouhodobé strategie České republiky v oblasti ochrany utajovaných informací spočívající mimo jiné i v systematickém zavádění procesů řízení informační bezpečnosti vycházejících z mezinárodně uznávaných standardů a nejlepších praktik pro řízení bezpečnosti informací, stejně tak má být posílena ochrana utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech a v důsledku toho bezpečnost a ochrana zájmů České republiky a jejich zahraničních partnerů.
Další články
Nařízení vlády o podmínkách, za kterých lze zřídit organizační útvar správního úřadu
Dne 1. 11. 2026 své účinnosti nabylo nařízení vlády o podmínkách, za kterých lze zřídit organizační útvar správního úřadu. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 200/2026 Sb.
Nařízení vlády o dalším cenovém výměru regulujícím ceny některých pohonných hmot
Dne 1. 11. 2026 své účinnosti nabylo nařízení vlády, kterým se vydává cenový výměr regulující ceny některých pohonných hmot pro období od 1. listopadu 2026 do 30. listopadu 2026. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 203/2026 Sb.
Novela nařízení o oborech státní služby a o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky
Dne 31. 10. 2026 své účinnosti nabylo nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 199/2026 Sb.
Sdělení o vyhlášení výše základny pro výpočet odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků
Dne 20. 10. 2026 bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv publikováno pod č. 191/2026 Sb. sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení výše základny pro výpočet odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Nový zákon o státních zaměstnancích
Dne 1. 11. 2026 své účinnosti nabývá zákon o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích). Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byl publikován pod č. 195/2026 Sb.


