Deklarovaným účelem zákona přitom je odškodnit občany České republiky, kteří byli jako občané Československé socialistické republiky usmrceni či zraněni v souvislosti se zásahy ozbrojených složek Československé socialistické republiky a České socialistické republiky při potlačení demonstrací, které se uskutečnily ve dnech prvního výročí invaze okupačních armád Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky na území tehdejšího Československa.
Důvodová zpráva doplňuje, že na základě nového zákona by odškodněni měli být nejbližší příbuzní těch občanů České republiky, kteří byli ve sledovaném období zabiti či zraněni v souvislosti s potlačením demonstrací k připomenutí prvního výročí okupace z roku 1968 příslušníky bezpečnostních složek tehdejší ČSSR – ať už Sboru národní bezpečnosti, Lidových milicí, Veřejné bezpečnosti, Československé lidové armády či Pohraniční stráže. Od srpna roku 1969 totiž uplynula doba více než 51 let, po kterou pozůstalí obětí čekají na odškodnění, kterého se jim dosud nedostalo. Zatímco od roku 2005 zde existuje zákon upravující odškodnění obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968, s dluhem vůči obětem represí z roku 1969, kdy lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti přítomnosti cizích vojsk v Československu, se Česká republika doposud nijak nevypořádala. A to má právě publikovaný zákon napravit.
Zejména ve velkých městech v té době došlo k řadě incidentů demonstrantů s bezpečnostními složkami tehdejší ČSSR, jejichž příslušníci protiprávně, tedy bez rozkazu či aniž by to bylo nutné k odvrácení přímého ohrožení jejich životů, použili proti demonstrantům střelné zbraně. Po těchto incidentech zůstalo několik mrtvých a na pět desítek zraněných občanů z řad demonstrantů či kolemjdoucích.
Zákon své účinnosti nabývá dnem 1. 1. 2021.
Diskuze k článku ()