Nařízení v podrobnostech stanovuje jednotné technické a obchodní požadavky na karetní platební transakce v rámci EU, v jejichž případě se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí na území unie.
Nová právní úprava má přispět k překonání roztříštěnosti vnitřního trhu, která poškozuje konkurenceschopnost, růst a tvorbu pracovních míst. V zájmu řádného fungování vnitřního trhu je považováno za nezbytné odstranit přímé i nepřímé překážky, jež brání řádnému fungování a dotvoření integrovaného trhu elektronických plateb, kde není rozdílu mezi platbami vnitrostátními a přeshraničními. Právní základ pro vytvoření celounijního vnitřního trhu plateb položila směrnice 2007/64/ES (4). Činnost poskytovatelů platebních služeb byla významně zjednodušena tím, že byla pro poskytování tohoto druhu služeb nastavena jednotná pravidla, následovaly také předpisy další. Zavedena byla například zásada, že poplatky, jež hradí uživatelé za přeshraniční platby v eurech, musí být stejné jako poplatky za odpovídající platby uvnitř členského státu, a to včetně karetních platebních transakcí, harmonizována byla některá pravidla, jimiž se řídí smlouvy mezi spotřebiteli a obchodníky, a to včetně pravidel o poplatcích za použití určitého způsobu platby. V situaci, kdy mají spotřebitelé, obchodníci a společnosti plně využívat výhod, které s sebou přináší vnitřní trh, jsou bezpečné, efektivní, konkurenceschopné a inovativní elektronické platby považovány za zásadně podstatné zejména v souvislosti s rostoucím významem elektronického obchodování ve světě.
Vzhledem k tomu, že jsou platební karty při nákupech v maloobchodu nejčastěji používaným prostředkem elektronické platby, přičemž integrace unijního trhu s platebními kartami není dle odpovědných představitelů EU ještě zdaleka dovršena, je deklarována potřeba odstranit překážky bránící efektivnímu fungování trhu karet. Stávající široká škála mezibankovních poplatků a jejich výše má bránit tomu, aby na trh vstoupili noví aktéři s celounijní působností, jejichž podnikatelské modely by pracovaly s nižšími nebo nulovými mezibankovními poplatky. To má být ke škodě potenciálních úspor z rozsahu a sortimentu i ke škodě výsledného růstu efektivnosti, ale také mít negativní dopady na obchodníky i spotřebitele a bránit inovacím. Proto přichází nařízení, jímž má být popsaný problém v podobě vysokých a rozdílných mezibankovních poplatků napraven, nastavena pravidla, která by umožnila poskytovatelům platebních služeb, aby své služby poskytovali i v jiných členských státech, a spotřebitelům a obchodníkům dala možnost využívat přeshraničních služeb.
Nařízení vstupuje v platnost dnem 8.6.2015, od tohoto dne se také, s výjimkou některých ze svých ustanovení, použije.
Diskuze k článku ()