Právnická povídka 2017
Ačkoliv všeobecně přijímaný obraz právníka jej charakterizuje coby osobu věcnou a strohou, může být právník rovněž bytostí poetickou! Naznačuje to přinejmenším už druhý ročník soutěže nazvané Právnická povídka, která ovšem zahrnuje i literární útvary nebeletristické povahy.
Klání tak probíhá nejen v kategorii povídka, ale též v kategorii báseň a v kategorii fejeton. Téma letošního ročníku vymezil citát z „Kupce benátského“ od Williama Shakespeara: „Chtěls právo, máš je mít, a možná víc, než budeš si sám přát.“ V soutěži se sešlo celkem na čtyřicet prací od studentů, praktikujících právníků, právních vědců i zástupců širší akademické obce. Zúčastněné texty vyhodnocovala odborná porota, v níž zasedal profesor Miloš Večeřa, právník, sociolog a vedoucí Katedry právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity; právnička a spisovatelka magistra Blanka Čechová; profesor Petr Hajn, právník, pedagog a spisovatel a v neposlední řadě docent Martin Škop, právník, sociolog a proděkan Právnické fakulty Masarykovy Univerzity. Ze zaslaných textů vybrala porota trojici vítězných, jeden v rámci každé ze jmenovaných kategorií.
Samotné vyhlášení výsledků Právnické povídky 2017 proběhlo 8. února 2017 v příjemné atmosféře brněnského podniku Živo u Palečka. Úvodního slova se ujala děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity, docentka Markéta Selucká, samotné slavnostní vyhlašování pak zahájil již zmíněný profesor Večeřa. V soutěžní kategorii nejlepší báseň zvítězil Jakub Strouhal, za nejlepší fejeton byl oceněn Martin Mezenský a nejlepší povídkou shledala odborná porota text Šárky a Pavla Theimerových. Ocenění autoři byli následně vybídnuti k autorskému čtení. Jakub Strouhal přednesl svou působivou báseň „Doktorand“, již sám označil za volně inspirovanou deformativním dopadem právního vzdělání na reflexi zlomových životních událostí. Z tíživého zahloubání publikum následně vyvedl odlehčený fejeton Martina Mezenského „O karamelkách, zelí a Evropské unii“, který humornou formou reagoval na trampoty s přebujelou byrokracií i na rysy současné doby postfaktické. Prezentace se bohužel nedočkala vítězná povídka, jejíž autoři se z účasti omluvili. Nicméně publikum o povídku není ochuzeno. Všechny oceněné texty spolu s dalšími vybranými soutěžními příspěvky budou postupně otištěny v časopise FAKT nebo na portálu Právní prostor. Slavnostní večer pak uzavřeli dva členové odborné poroty Blanka Čechová a profesor Hajn autorským čtením několika povídek.
Celou soutěž i její vyhlášení zorganizovala Katedra právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity, přičemž poděkování patří především hlavnímu organizátorovi, doktoru Martinu Haplovi, magistře Monice Hanych, jež se ujala moderování celého večera a kapele Miss Didi And Her Amazing Surprise Band, která akci ozvláštnila swingovou hudbou. Soutěž by se neobešla ani bez účasti sponzorů AK Rowan Legal; AK Schejbal & Partners; C. H. Beck; Právní prostor; ELSA ČR a VašeLiteratura.cz, jimž také náleží velké díky. Na závěr ještě poznámka pro ty, kdož se vyhlášení letošního ročníku Právnické povídky nemohli zúčastnit nebo dokonce litují, že se do soutěže sami aktivně nezapojili. Možnost k nápravě budou mít již na podzim tohoto roku, kdy bude vyhlášen její další ročník.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



