Právnická povídka 2017
Ačkoliv všeobecně přijímaný obraz právníka jej charakterizuje coby osobu věcnou a strohou, může být právník rovněž bytostí poetickou! Naznačuje to přinejmenším už druhý ročník soutěže nazvané Právnická povídka, která ovšem zahrnuje i literární útvary nebeletristické povahy.
Klání tak probíhá nejen v kategorii povídka, ale též v kategorii báseň a v kategorii fejeton. Téma letošního ročníku vymezil citát z „Kupce benátského“ od Williama Shakespeara: „Chtěls právo, máš je mít, a možná víc, než budeš si sám přát.“ V soutěži se sešlo celkem na čtyřicet prací od studentů, praktikujících právníků, právních vědců i zástupců širší akademické obce. Zúčastněné texty vyhodnocovala odborná porota, v níž zasedal profesor Miloš Večeřa, právník, sociolog a vedoucí Katedry právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity; právnička a spisovatelka magistra Blanka Čechová; profesor Petr Hajn, právník, pedagog a spisovatel a v neposlední řadě docent Martin Škop, právník, sociolog a proděkan Právnické fakulty Masarykovy Univerzity. Ze zaslaných textů vybrala porota trojici vítězných, jeden v rámci každé ze jmenovaných kategorií.
Samotné vyhlášení výsledků Právnické povídky 2017 proběhlo 8. února 2017 v příjemné atmosféře brněnského podniku Živo u Palečka. Úvodního slova se ujala děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity, docentka Markéta Selucká, samotné slavnostní vyhlašování pak zahájil již zmíněný profesor Večeřa. V soutěžní kategorii nejlepší báseň zvítězil Jakub Strouhal, za nejlepší fejeton byl oceněn Martin Mezenský a nejlepší povídkou shledala odborná porota text Šárky a Pavla Theimerových. Ocenění autoři byli následně vybídnuti k autorskému čtení. Jakub Strouhal přednesl svou působivou báseň „Doktorand“, již sám označil za volně inspirovanou deformativním dopadem právního vzdělání na reflexi zlomových životních událostí. Z tíživého zahloubání publikum následně vyvedl odlehčený fejeton Martina Mezenského „O karamelkách, zelí a Evropské unii“, který humornou formou reagoval na trampoty s přebujelou byrokracií i na rysy současné doby postfaktické. Prezentace se bohužel nedočkala vítězná povídka, jejíž autoři se z účasti omluvili. Nicméně publikum o povídku není ochuzeno. Všechny oceněné texty spolu s dalšími vybranými soutěžními příspěvky budou postupně otištěny v časopise FAKT nebo na portálu Právní prostor. Slavnostní večer pak uzavřeli dva členové odborné poroty Blanka Čechová a profesor Hajn autorským čtením několika povídek.
Celou soutěž i její vyhlášení zorganizovala Katedra právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity, přičemž poděkování patří především hlavnímu organizátorovi, doktoru Martinu Haplovi, magistře Monice Hanych, jež se ujala moderování celého večera a kapele Miss Didi And Her Amazing Surprise Band, která akci ozvláštnila swingovou hudbou. Soutěž by se neobešla ani bez účasti sponzorů AK Rowan Legal; AK Schejbal & Partners; C. H. Beck; Právní prostor; ELSA ČR a VašeLiteratura.cz, jimž také náleží velké díky. Na závěr ještě poznámka pro ty, kdož se vyhlášení letošního ročníku Právnické povídky nemohli zúčastnit nebo dokonce litují, že se do soutěže sami aktivně nezapojili. Možnost k nápravě budou mít již na podzim tohoto roku, kdy bude vyhlášen její další ročník.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.



