Právnická povídka 2017
Ačkoliv všeobecně přijímaný obraz právníka jej charakterizuje coby osobu věcnou a strohou, může být právník rovněž bytostí poetickou! Naznačuje to přinejmenším už druhý ročník soutěže nazvané Právnická povídka, která ovšem zahrnuje i literární útvary nebeletristické povahy.
Klání tak probíhá nejen v kategorii povídka, ale též v kategorii báseň a v kategorii fejeton. Téma letošního ročníku vymezil citát z „Kupce benátského“ od Williama Shakespeara: „Chtěls právo, máš je mít, a možná víc, než budeš si sám přát.“ V soutěži se sešlo celkem na čtyřicet prací od studentů, praktikujících právníků, právních vědců i zástupců širší akademické obce. Zúčastněné texty vyhodnocovala odborná porota, v níž zasedal profesor Miloš Večeřa, právník, sociolog a vedoucí Katedry právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity; právnička a spisovatelka magistra Blanka Čechová; profesor Petr Hajn, právník, pedagog a spisovatel a v neposlední řadě docent Martin Škop, právník, sociolog a proděkan Právnické fakulty Masarykovy Univerzity. Ze zaslaných textů vybrala porota trojici vítězných, jeden v rámci každé ze jmenovaných kategorií.
Samotné vyhlášení výsledků Právnické povídky 2017 proběhlo 8. února 2017 v příjemné atmosféře brněnského podniku Živo u Palečka. Úvodního slova se ujala děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity, docentka Markéta Selucká, samotné slavnostní vyhlašování pak zahájil již zmíněný profesor Večeřa. V soutěžní kategorii nejlepší báseň zvítězil Jakub Strouhal, za nejlepší fejeton byl oceněn Martin Mezenský a nejlepší povídkou shledala odborná porota text Šárky a Pavla Theimerových. Ocenění autoři byli následně vybídnuti k autorskému čtení. Jakub Strouhal přednesl svou působivou báseň „Doktorand“, již sám označil za volně inspirovanou deformativním dopadem právního vzdělání na reflexi zlomových životních událostí. Z tíživého zahloubání publikum následně vyvedl odlehčený fejeton Martina Mezenského „O karamelkách, zelí a Evropské unii“, který humornou formou reagoval na trampoty s přebujelou byrokracií i na rysy současné doby postfaktické. Prezentace se bohužel nedočkala vítězná povídka, jejíž autoři se z účasti omluvili. Nicméně publikum o povídku není ochuzeno. Všechny oceněné texty spolu s dalšími vybranými soutěžními příspěvky budou postupně otištěny v časopise FAKT nebo na portálu Právní prostor. Slavnostní večer pak uzavřeli dva členové odborné poroty Blanka Čechová a profesor Hajn autorským čtením několika povídek.
Celou soutěž i její vyhlášení zorganizovala Katedra právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity, přičemž poděkování patří především hlavnímu organizátorovi, doktoru Martinu Haplovi, magistře Monice Hanych, jež se ujala moderování celého večera a kapele Miss Didi And Her Amazing Surprise Band, která akci ozvláštnila swingovou hudbou. Soutěž by se neobešla ani bez účasti sponzorů AK Rowan Legal; AK Schejbal & Partners; C. H. Beck; Právní prostor; ELSA ČR a VašeLiteratura.cz, jimž také náleží velké díky. Na závěr ještě poznámka pro ty, kdož se vyhlášení letošního ročníku Právnické povídky nemohli zúčastnit nebo dokonce litují, že se do soutěže sami aktivně nezapojili. Možnost k nápravě budou mít již na podzim tohoto roku, kdy bude vyhlášen její další ročník.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


