Advokát: Zákon o střetu zájmu bude možné jednoduše obejít

Zákon, který schválila Sněmovna a Senát o něm bude hlasovat ve středu, míří podle jeho kritiků na ministra financí a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Ten vlastní skupinu Agrofert včetně mediálního domu Mafra a rozhlasovou stanici Impuls a televizi Óčko. Sněmovna zákon schválila více než ústavní většinou a samo ANO nemá v Senátu sílu jej změnit. Prezident Miloš Zeman ohlásil, že normu zřejmě nebude vetovat, byť by zákony neměly být přijímány proti jednomu člověku.

“Nejjednodušší se zdá převést podíl na osobu blízkou. Novela zákona totiž neuvádí, že by se tento zákaz měl vztahovat i na případy, kde podíl ve společnosti, která se zajímá o veřejnou zakázku nebo dotaci, vlastní osoba blízká veřejnému funkcionáři,” řekl ČTK Miroslav Hájek z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

Podíl lze podle něj samozřejmě převést i na profesionálního správce, tj. osobu mimo okruh osob blízkých. Taková osoba by formálně vystupovala jako společník, fakticky by však byla smluvně zavázána plnit pokyny původního vlastníka. Podobného účinku jako při převodu na profesionálního správce by se dosáhlo i vyčleněním do svěřeneckého fondu.

Další možností je fingovaný zajišťovací převod, kdy by byly akcie převedeny k zajištění fiktivního úvěru. Jako vlastník akcií by v tomto případě po dobu trvání úvěrového vztahu figuroval věřitel a až by se úvěr “splatil”, vrátilo by se zpět původnímu vlastníkovi i zajištění ve formě akcií. Rovněž lze využít složitější strukturu společností se sídlem v zahraničí, která znepřehlední, kdo za danou entitou fakticky stojí.

U některých typů společností (například akciových či s.r.o.) lze nastavit korporátní předpisy (stanovy, společenskou smlouvu) tak, aby společník měl sice formálně podíl nedosahující hranice 25 procent, přitom by však disponoval hlasovacími právy blížícími se i ke stu procentům. Veřejný funkcionář by tak v tomto případě ani nemusel převádět celý svůj podíl. Ponechal by si podíl třeba 24 procent, ke kterému by však náležela nadproporcionální hlasovací práva na valné hromadě, díky nimž by měl nad společností nadále plnou kontrolu.

Hájek nedokáže kvantifikovat, které tyto možnosti budou nejvíce využívány. “Můžeme však potvrdit, že jsme se v naší praxi setkali se všemi, například v souvislosti se zrušením tzv. anonymních listinných akcií (tj. akcií na majitele). Je možné, že některé z uvedených možností budou postupně eliminovány navazující legislativou, třeba tím, že by dotace nemohly obdržet společnosti s neprůhlednou vlastnickou strukturou,” upozornil.