Pod služební zákon asi bude od 1.1. patřit přes 69.000 úředníků

Materiál nazvaný druhá systemizace míst rozděluje místa na úřadech na ta, která budou podléhat služebnímu zákonu, a na ta, na která se bude dál vztahovat zákoník práce. Pod zákoníkem práce zůstaly činnosti jako řidiči, uklízečky, údržbáři nebo kuchaři, a politické funkce, jež budou vykonávat političtí náměstci. Těchto míst bude od příštího roku celkem 7055.

Úředníci spadají pod služební zákon od 1. července, kdy bylo v Česku 68.091 služebních míst a 7055 míst pracovních. Od příštího roku se celkový počet zaměstnanců na státních úřadech zvýší o 923. Nové pracovníky bude mít většina ministerstev a úřadů, které pod ně spadají. Největší počet pracovníků se zvýší na ministerstvu financí a jejich úřadech, a to o 377 na 17.754. Pokles o 170 na 22.646 zaměstnanců naopak zaznamená ministerstvo práce a jeho úřady.

Vládní návrh má jeden problematický bod, který se týká toho, zda pod služební zákon bude spadat předseda a místopředsedové Energetického regulačního (ERÚ). S tím totiž nesouhlasí šéfka ERÚ Alena Vitásková. Vláda tak bude vybírat ze dvou možností - buď zůstane pod zákoníkem práce nebo bude její místo převedeno pod služební zákon.

Systematizace služebních míst si všímá i průměrných platů. Nejvyšší průměrné mzdy podle podkladu pro vládu mají na ministerstvech pro místní rozvoj a financí, a to 44.762 Kč a 44.575 korun. Nejnižší průměrné platy jsou naopak na ministerstvech zahraničních věcí a spravedlnosti, a to 32.205 Kč a 33.782 korun.