Podnikatelé a odbory se neshodují na způsobu růstu minimální mzdy
Praha 20. srpna (ČTK) - Zaměstnavatelé a odboráři se neshodují na tom, jak by se měl v příštích letech stanovovat růst minimální mzdy. Podle zástupců firem by se nejnižší výdělek měl zvedat podle jasně stanovených pravidel, měl by se tedy navázat na medián mzdy. Odbory by přidávání prozatím nechaly na politicích, a to do doby, než by minimální mzda dosáhla dvou pětin průměrného výdělku. Vyplývá to z vyjádření zástupců organizací zaměstnavatelů a předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly.
O zvýšení minimální mzdy rozhoduje vláda svým nařízením. Někdejší kabinety například v roce 1999 a 2000 zvedly nejnižší výdělek za rok hned dvakrát, mezi lety 1992 a 1996 či 2007 až 2013 naopak vůbec. O úpravě předem jedná tripartita. Zaměstnavatelé, odboráři a členové kabinetu se ale většinou na částce nedohodnou. Letos předáci požadovali růst o tisícikorunu, podnikatelé navrhovali 500 korun a vláda schválila 700 korun. Loni se sice odbory a zaměstnavatelé shodli na 500 korunách, kabinet rozhodl ale o 700 korunách.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů nesouhlasí s tím, aby se nejnižší výdělek zvyšoval skokově “politickým rozhodnutím”. Růst minimální mzdy je podle ní nutné navázat na medián mzdy. Podle svazu průmyslu a dopravy bude pro další období nezbytné minimální mzdu “odpolitizovat” a její zvýšení navázat na nějaký index. Zabránilo by to “skokovým nepředvídatelným úpravám” a firmy by se mohly v předstihu na přidávání připravit.
“Aby byl nastaven koeficient, který jednou provždy vyloučí, že minimální mzda bude tématem na předvolebních billboardech. Požadujeme, aby zvyšování minimální mzdy bylo něco automatického v návaznosti na kondici průmyslu, aby bylo pro firmy předvídatelné, jednoznačné,” uvedl viceprezident svazu Jan Rafaj.
S navázáním minimální mzdy na medián souhlasí i hospodářská komora, která považuje změnu způsobu zvyšování za prioritu. Podle komory je nutné vycházet z reálného výkonu ekonomiky a brát ohled i na její budoucí vývoj. Na medián by se mohla minimální mzda navázat od roku 2017, míní komora.
Podle odborů není ještě pro změnu způsobu stanovení výše minimální mzdy důvod. “Až minimální mzda dosáhne 40 procent průměrné mzdy a bude výrazně vyšší než hranice chudoby, pak bude prostor pro diskusi o indexaci a o tom, co by mělo být jejím základem,” řekl ČTK Středula. Rozhodování by zatím nechal na politicích. Podle Středuly ani navázání minimální mzdy na medián v zákoně pravidelný růst nezaručí. Argumentuje snížením valorizace důchodů v krizi, kdy politici pravidla zvyšování penzí novelou změnili.
Ministerstvo práce při vypořádání připomínek uvedlo, že návrhy zaměstnavatelů vezme v úvahu “v případě budoucích možných koncepčních změn” ve stanovení nejnižšího výdělku.
Minimální mzda se od ledna zvýší na 9900 korun. Vláda se v koaliční dohodě zavázala, že by se měla postupně přiblížit 40 procentům průměrné mzdy. Ta letos v prvním čtvrtletí dosahovala 25.306 korun, dvě pětiny odpovídají 10.122 korun.
Kateřina Krausová rot
Další články
Vláda schválila lex kratom, který zpřísní pravidla prodeje
Praha 14. září (ČTK) - Kratom by mělo být od příštího roku možné koupit až od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Jeho prodej v e-shopech bude zakázaný. Zpřísnit se mají pravidla pro specializované prodejny, požadavky na bezpečnost produktů i režim u nikotinových sáčků. Posílit se mají pravomoci celníků či hygieniků.
Piráti v novele navrhují dávat obcím a krajům peníze za plochu dokončených bytů
Praha 13. září (ČTK) - Obce a kraje by měly dostávat peníze za dokončené a užívané byty na svém území, a to podle jejich obytné plochy. Peníze by jim měl poskytnout stát prostřednictvím rozpočtového určení daní z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty.
Sněmovna zřejmě změní jednodenní dálniční známky na 24hodinové
Praha 10. září (ČTK) - Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek.
Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb
Praha 9. září (ČTK) - Sněmovna dnes přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů.
Sněmovna opět schválila omezení pravomocí prezidenta k vedoucím stálých misí
Praha 8. září (ČTK) - Sněmovna znovu schválila většinou vládní koalice zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Přehlasovala dnes hlasy 104 ze 173 poslanců veto Senátu, podle něhož je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu.
