Babiš kvůli zákonu vložil své akcie do svěřenských fondů
Praha 3. února (ČTK) - Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš dnes vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol kvůli zákonu o střetu zájmů do dvou svěřenských fondů. Novela zákona, která mimo jiné omezuje firmám členů vlády přístup ke státním zakázkám a k dotacím, vstoupí v účinnost 9. února. Babiš ji považuje za protiústavní. Politici většinou nepovažují Babišův krok za vyřešení jeho střetu zájmů, opoziční TOP 09 i KSČM se o něj hodlají zajímat i nadále.
Babiš už dříve prohlásil, že jedna z firem holdingu Agrofert podá kvůli zákonu stížnost k Evropské komisi. Prezident Miloš Zeman, který zákon o střetu zájmů vetoval, tento týden oznámil, že se kvůli zákonu obrátí na Ústavní soud. Stejný krok zvažují i poslanci hnutí ANO.
Fondy se nazývají AB private trust I a AB private trust II, informoval Babiš v tiskové zprávě. Byl jediným akcionářem obou firem. Do jednoho svěřenského fondu vložil 90 procent akcií Agrofertu a 100 procent akcií SynBiolu, pod který spadá investiční fond Hartenberg. Zbylou desetinu akcií Agrofertu pak dal ministr do druhého fondu.
Správci fondů jsou předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek. Dohled nad nimi bude vykonávat tříčlenná rada, jejíž členkou je i Babišova životní partnerka Monika Babišová. “Systém fondů jsem zvolil jako pojistku a kontrolu, neboť v určitých záležitostech se oba správci budou muset dohodnout na společném postupu,” vysvětlil. Úkolem tříčlenné rady bude schvalování důležitých kroků správců a také možnost rozhodovat o případných výměnách správců, dodal.
Převod do fondu se týká i mediálního domu Mafra, který je součástí Agrofertu. Součástí novely zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Tato část zákona se však bude vztahovat až na kabinet, který vznikne po podzimních volbách do Sněmovny.
Babiš bude mít nyní roli tzv. obmyšleného. Majetek by mu byl z obou fondů vydán v případě, že přestane být veřejným funkcionářem, případně pokud by omezení ze zákona o střetu zájmů přestala platit. Babiš zdůraznil, že se společnostmi už nemá nic společného a je zvědavý, do jaké míry to budou v příštích týdnech a měsících respektovat političtí konkurenti či někteří novináři.
Svěřenské fondy jsou obdobou nadace a dávají lidem možnost na generace dopředu spravovat osobní nebo firemní dědictví. V Česku se podle odborníků využívají hlavně na řešení rodinných situací. Ve světě jsou běžným nástrojem, který umožňuje chránit majetek před budoucími riziky. “V okamžiku, kdy zakladatel převede majetek do svěřenského fondu, k němu pozbývá nejméně po dobu trvání svěřenské správy vlastnická práva. Svěřenský fond přitom nemá právní osobnost, což však zároveň vůbec nebrání tomu, aby ten, kdo majetek do fondu vyčlenil, tento majetek užíval, a je-li také správcem fondu, o něm i rozhodoval,” uvedl Michael Dobrovolný ze společnosti SMART Office & Companies.
Politici většinou nepovažují dnešní Babišův krok za definitivní vyřešení jeho střetu zájmů. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje převedení Babišových firem do svěřenských fondů za polovičaté řešení. “Vlk zákona se nažral, ale koza obchodních zájmů Andreje Babiše zůstala celá,” řekl. Podle předsedy ODS Petra Fialy se Babiš Agrofertu zbavovat ani podle novely zákona o střetu zájmů nemusel, jde mu pouze o to, aby společnost mohla dál čerpat dotace a pobídky. “Formálně byla naplněna litera zákona, pokud se ale tam (ve fondu) pohybují jeho nejbližší a rodina, do budoucna určitě (Babiš) vliv má,” řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek míní, že určitý vliv na Agrofert Babišovi zůstane. “Ale to jsme říkali už na začátku, že je to pro nás nějaký etický princip, že on nemá být majitelem, pokud chce být součástí vlády,” řekl.
Další články
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.



