Britská vláda trvá na ukončení jurisdikce soudního dvora EU
Londýn 23. srpna (ČTK) - Britská vláda ve svém stanovisku pro jednání o odchodu z Evropské unie potvrdila požadavek ukončení jurisdikce unijního Evropského soudního dvora (ESD) po brexitu. Přiznává mu ale určitý vliv na výsledky sporů v pobrexitovém období, například při výkladu unijního práva.
Dokument nevylučuje jurisdikci unijního soudu v Británii během přechodného období, které nastane po vlastním odchodu Británie z EU v březnu roku 2019.
Kabinet premiérky Theresy Mayové uvedl, že bude s EU spolupracovat na podobě přechodného období včetně opatření týkajících se vymáhání práva nebo řešení sporů.
Vláda však upozornila, že není znám případ, kdy by Evropský soudní dvůr byl pověřen vymáháním nebo výkladem mezinárodních dohod mezi EU a třetími zeměmi. Založení “hlubokého a zvláštního vztahu” mezi Británií a EU po brexitu bude podle vlády vyžadovat nový mechanismus řešení sporů.
Britská vláda rovněž uvedla několik možných způsobů řešení sporů, jako je zakládání společných komisí nebo arbitráže.
V předchozích pozičních dokumentech britské vlády se hovořilo o požadavku ukončení “přímé jurisdikce” ESD, což podle BBC vyvolávalo otázky, co znamená “nepřímá” jurisdikce, která by byla unijnímu soudu ponechána.
Také zdroje, na něž se BBC odvolává, bagatelizovaly význam slova “přímý”. Podle nich to znamená pouze to, že rozhodnutí Evropského soudního dvora nebudou v Británii platná automaticky a že soud nebude mít pravomoc rušit britské zákony.
Mayová prohlásila, že Británie po brexitu získá zpět kontrolu nad svými zákony.
“Budeme mít schopnost vytvářet si své vlastní zákony - naše zákony bude vytvářet parlament - budou to britští soudci, kteří budou tyto zákony vykládat, a bude to britský nejvyšší soud, který bude posledním arbitrem těchto zákonů,” prohlásila Mayová.
Podle kritiků ale není možné se vyhnout tomu, aby evropští soudci měli určitou roli ve vynucování nových smluv mezi Británií a EU.
Evropský soudní dvůr má ve sporných záležitostech zajišťovat, aby členské státy dodržovaly unijní právo, a také řeší spory mezi zeměmi a unijními institucemi. Jeho rozsudky jsou závazné pro všechny členské státy.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



