Centrální evidence přestupků pomůže účinněji postihovat drobnou kriminalitu
Vláda dnes odsouhlasila společný návrh ministerstev spravedlnosti a vnitra na zavedení centrální evidence vybraných přestupků. Její absence dosud výrazně ztěžovala sledování a postih méně závažného protiprávního jednání, jako jsou např. drobné krádeže. Evidence by měla být vedena Rejstříkem trestů. Měly by se do ní zapisovat především přestupky proti majetku, veřejnému pořádku a občanskému soužití, za jejichž opakované páchání budou moci příslušné správní orgány ukládat vyšší pokuty, a některé další přestupky, s jejichž spácháním spojují některé zákony právní důsledky (např. nemožnost vydání zbrojního průkazu, nemožnost vykonávat činnost strážníka apod.).
„Zavedení centrální evidence přestupků považuji za velmi vhodný nástroj, který může odradit pachatele nejenom od opakovaného páchání méně závažných deliktů, ale i od závažnější trestné činnosti, která mnohdy následuje. Díky evidenci se zvýší povědomí o konkrétních osobách, pro něž je typická recidiva a u nichž je velmi pravděpodobné, že by mohly jinak skončit za mřížemi. Tyto osoby nesmíme sociálně vylučovat, ale naopak systematicky pracovat na jejich resocializaci,“ uvedla k přínosům evidence ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Zápisy do evidence by měly provádět správní orgány, které ve věci rozhodovaly v posledním stupni. Informace z evidence přestupků by neměly být veřejně přístupné, ale měly by být na základě žádosti poskytovány vybraným subjektům uvedeným v zákoně. Počítá se např. s poskytováním těchto údajů správním orgánům pro projednávání přestupků, orgánům činným v trestním řízení, soudům, státním zastupitelstvím, Ministerstvu spravedlnosti pro blíže specifikované účely atd.
Údaje obsažené v evidenci přestupků by se měly vyřazovat z evidence po uplynutí pěti let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku; údaje o pravomocném rozhodnutí o přestupku by se z evidence přestupků měly vyřadit též, bude-li toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím správního orgánu nebo soudu.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



