Centrální evidence přestupků pomůže účinněji postihovat drobnou kriminalitu
Vláda dnes odsouhlasila společný návrh ministerstev spravedlnosti a vnitra na zavedení centrální evidence vybraných přestupků. Její absence dosud výrazně ztěžovala sledování a postih méně závažného protiprávního jednání, jako jsou např. drobné krádeže. Evidence by měla být vedena Rejstříkem trestů. Měly by se do ní zapisovat především přestupky proti majetku, veřejnému pořádku a občanskému soužití, za jejichž opakované páchání budou moci příslušné správní orgány ukládat vyšší pokuty, a některé další přestupky, s jejichž spácháním spojují některé zákony právní důsledky (např. nemožnost vydání zbrojního průkazu, nemožnost vykonávat činnost strážníka apod.).
„Zavedení centrální evidence přestupků považuji za velmi vhodný nástroj, který může odradit pachatele nejenom od opakovaného páchání méně závažných deliktů, ale i od závažnější trestné činnosti, která mnohdy následuje. Díky evidenci se zvýší povědomí o konkrétních osobách, pro něž je typická recidiva a u nichž je velmi pravděpodobné, že by mohly jinak skončit za mřížemi. Tyto osoby nesmíme sociálně vylučovat, ale naopak systematicky pracovat na jejich resocializaci,“ uvedla k přínosům evidence ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Zápisy do evidence by měly provádět správní orgány, které ve věci rozhodovaly v posledním stupni. Informace z evidence přestupků by neměly být veřejně přístupné, ale měly by být na základě žádosti poskytovány vybraným subjektům uvedeným v zákoně. Počítá se např. s poskytováním těchto údajů správním orgánům pro projednávání přestupků, orgánům činným v trestním řízení, soudům, státním zastupitelstvím, Ministerstvu spravedlnosti pro blíže specifikované účely atd.
Údaje obsažené v evidenci přestupků by se měly vyřazovat z evidence po uplynutí pěti let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku; údaje o pravomocném rozhodnutí o přestupku by se z evidence přestupků měly vyřadit též, bude-li toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím správního orgánu nebo soudu.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.
