Česko může uvalit národní sankce při protiprávním jednání, zákon nabyl účinnosti
Praha 3. ledna (ČTK) - Účinnosti dnes nabývá zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek.
Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožňuje zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky. Předlohu připravilo ministerstvo zahraničí.
O zařazení na sankční seznam bude rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Ke stejnému úřadu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze. Zákon umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU.
Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce letošního roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.
Česko se bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) opírat o sankční režimy plynoucí z unijního práva. Prioritu budou mít jednání o sankčních opatřeních na úrovní celé EU. “Pokud v EU nebudeme úspěšní, můžeme přijmout opatření vlastní. Zároveň platí, že nemusíme čekat na EU, pokud uznáme, že ten zájem je natolik silný,” řekl již dříve ministr.
Vláda před koncem loňského roku schválila zřízení meziresortní koordinační skupiny, jež bude ministerstvu zahraničí pomáhat při výkonu jeho působnosti podle sankčního zákona a při sjednávání mezinárodních sankcí a koordinaci českého postoje k nim. K 1. lednu také na ministerstvu zahraničí vzniklo oddělení sankčních politik, které povede náměstek pro řízení sekce bezpečnostní a multilaterální Martin Povejšil a bude mít další tři pracovníky.
Zákon pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském podepsal v prosinci 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama. Spojené státy jím zakázaly vstup do země a nařídily zmrazení účtů lidem, kteří byli podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského nevyjasněné smrti v moskevské vazební věznici. Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací.
Magnitského si v Rusku najal britsko-americký finančník Bill Browder, kterého v červenci 2013 moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil na devět let za daňové úniky. Browder totiž tvrdil, že se stal obětí korupčního spiknutí. Po Magnitského smrti dosáhl v USA schválení zákona.
Další články
ÚS po zásahu Štrasburku zrušil rozsudek nad mužem, jenž se přiznal bez obhájce
Brno 16. září (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes kvůli porušení práva na obhajobu zrušil rozsudek nad mužem odsouzeným za opakovaná vloupání do rekreačních chat.
Staňte se advokátem v simulovaném sporu – vyhlašujeme nový ročník soutěže moot court
Spotřebitelská organizace dTest připravila další ročník soutěže pro studenty práv. Soutěžící se tentokrát pustí do sporu mezi zákazníkem a autopůjčovnou. Vyzkoušejí si roli advokátů, připraví podání za obě strany a nejlepší týmy následně osobně změří síly při simulovaném soudním jednání na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Vláda schválila lex kratom, který zpřísní pravidla prodeje
Praha 14. září (ČTK) - Kratom by mělo být od příštího roku možné koupit až od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Jeho prodej v e-shopech bude zakázaný. Zpřísnit se mají pravidla pro specializované prodejny, požadavky na bezpečnost produktů i režim u nikotinových sáčků. Posílit se mají pravomoci celníků či hygieniků.
Piráti v novele navrhují dávat obcím a krajům peníze za plochu dokončených bytů
Praha 13. září (ČTK) - Obce a kraje by měly dostávat peníze za dokončené a užívané byty na svém území, a to podle jejich obytné plochy. Peníze by jim měl poskytnout stát prostřednictvím rozpočtového určení daní z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty.
Sněmovna zřejmě změní jednodenní dálniční známky na 24hodinové
Praha 10. září (ČTK) - Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek.
