Děti si budou moci založit účet na sociální síti až od 15 let

Unijní norma umožňuje státům zvolit věkovou hranici pro souhlas se zpracováním údajů mezi 13 a 16 lety. Předsedkyně ÚOOÚ Ivana Janů novinářům řekla, že na jednání kabinetu žádala, aby se hranice posunula alespoň na 15 let. “Jsem toho názoru, že rodiče nesou zásadní odpovědnost za pohyb dětí na síti, je nutno, aby byl ten věk vyšší,” uvedla.

Odbory i zaměstnavatelské svazy při projednávání normy trvaly na zachování 16 let věku. Ministerstvo ale označovalo za nepřiměřené, aby téměř šestnáctileté dítě potřebovalo souhlas svých zákonných zástupců například k instalaci a využívání komunikační aplikace nebo sociální sítě, když je plně trestně odpovědné. Podle Janů nakonec padla volba na 15 let, protože to koresponduje i s hranicemi v občanském a trestním právu.

Kabinet také změnil ustanovení, podle kterého by za porušení ochrany soukromí malým obcím a jejich organizacím hrozila za přestupek maximální pokuta jen 15.000 korun, protože zvláštní hranice by podle představ vlády v předpisu být neměla. “Došlo ke schválení, že bude toto omezení zrušeno a bude ve výši, jak je stávající hranice,” řekl Metnar. Horní hranice je stanovena na deset milionů korun, právo však vylučuje, aby byly pokuty pro obce likvidační, uvedlo ministerstvo. Janů zdůraznila, že ÚOOÚ volí přiměřené sankce. “Systém pokut se osvědčil, šlo o nesystémovou věc. Úřad se chová zodpovědně a rozumně,” uvedla. Občanům by podle ní při volbě původní úpravy hrozily vyšší sankce než obcím.

Změnu kritizuje Sdružení místních samospráv ČR. Tajemník sdružení Tomáš Chmela ji v tiskové zprávě označil za další zcela zbytečnou překážku, která bude důvodem pro vleklé projednávání normy v Parlamentu. Poslankyně Věra Kovářová (STAN) avizuje pozměňovací návrh. “Takto vysoké sankce za neúmyslné porušení pravidel GDPR by byly pro řadu obcí zcela likvidační. Původní dohoda s ministrem Metnarem měla za cíl obce uklidnit, aktuální znění zákona je však staví na stejnou úroveň jako jiné právnické osoby, a to nepovažujeme za správné,” uvedla Kovářová.

Ministerstvo vnitra navrhuje, aby Sněmovna normu schválila v prvním čtení vzhledem k tomu, že unijní nařízení nabude účinnosti 25. května a Česko by se mělo vyhnout sporům s Evropskou komisí kvůli tomu, že zákon nebyl včas přijat. Podle předsedy poslanců opoziční ODS Zbyňka Stanjury je ale návrh zákona nekvalitní a ODS v něm chce prosadit změny. “Snížení sankcí v závislosti na velikosti podniku a jejich zrušení pro obce, odložení povinnosti platit sankce minimálně do poloviny roku 2019 a zavedení jednotného, přehledného informačního portálu, aby byly dostupné přehledné informace na jednom místě,” vyjmenoval je.

Předloha, která má nahradit platný zákon o ochraně osobních údajů, podle Metnarova slibu počítá s výjimkami, které unijní nařízení připouští. Zásadní změny nezavádí ani do novinářské práce, jak se někteří obávali. Nadále tak bude možné informovat o politické příslušnosti nebo profilaci veřejně činné osoby, nebude to ale platit pro zveřejnění citlivého údaje o takovéto osobě “jen a pouze pro účely senzace”, uvádí se v předloze.

GDPR má za cíl pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týkat se bude veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Zavádí právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití. Instituce budou muset přijmout opatření kvůli zabezpečení osobních údajů. V některých případech budou muset jmenovat pověřence, který bude garantem správného nakládání s privátními daty.