Děti Země uspěly s další žalobou v boji proti zvyšování hladiny Nových Mlýnů
Brno 20. června (ČTK) - Spolek Děti Země uspěl s další žalobou v boji proti zvyšování hladiny střední nádrže vodního díla Nové Mlýny na Dyji. Krajský soud v Brně zrušil lednové rozhodnutí ministerstva zemědělství, umožňující zvýšit hladinu až o 35 centimetrů a provádět další manipulace.
Už dříve soud zrušil výjimky a povolení pro zásah do biotopů chráněných živočichů. Nový rozsudek dnes médiím poskytl předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Stanovisko státního podniku Povodí Moravy ČTK zjišťuje.
Právě kvůli zrušeným výjimkám nebylo možné následně rozhodnout o změně nakládání s vodami. “Vodoprávní úřad nemůže povolit nakládání s vodami, jestliže nebylo pravomocně rozhodnuto, že takové nakládání je z pohledu zákona o ochraně přírody a krajiny přípustné (a za jakých podmínek),” rozhodl krajský soud.
“Ministerstvo zemědělství nemohlo v lednu potvrdit rozhodnutí krajského úřadu z července 2023 o povolení zvýšit vodní hladinu v nádrži podle vodního zákona, pokud soud v říjnu 2024 zrušil rozhodnutí ministerstva životního prostředí o povolení škodlivého zásahu do biotopů deseti cenných druhů živočichů,” uvedl Patrik. Děti Země se také podle soudu nemohly vyjádřit k novým podkladům ve spisu.
Povodí roky usiluje o možnost zvyšovat hladinu střední a dolní nádrže vodního díla Nové Mlýny. Objem zadržené vody by se zvýšil až o devět milionů metrů krychlových, což by pomohlo zemědělským závlahám. Ekologičtí aktivisté ale dlouhodobě kritizují negativní vliv záměru na ptačí oblast a další živočichy žijící na březích nádrží.
Výjimky podle zákona o ochraně přírody a krajiny udělil v únoru 2022 Krajský úřad Jihomoravského kraje a potvrdilo je ministerstvo životního prostředí. Rozhodnutí ministerstva ale v říjnu 2024 zrušil Krajský soud v Brně. Proti rozsudku podal státní podnik kasační stížnost, o které zatím podle dostupných informací není rozhodnuto.
Rozhodnutí o změně povolení k nakládání s vodami vydal v červenci 2023 krajský úřad, letos v lednu jej potvrdilo ministerstvo zemědělství. Nyní musí ministerstvo rozhodovat znovu.
Soustava tří vodních nádrží vznikla postupně v 70. a 80. letech minulého století a jejím účelem bylo zachycení povodňových průtoků. Zároveň tehdejší plánovači chtěli akumulovat vodu pro intenzivní zemědělskou výrobu, kterou měl rozvádět rozsáhlý systém zavlažovacích kanálů. Z tohoto plánu se uskutečnil jen zlomek. Aktuální plán péče udržuje vodní hladinu na kótě 170 metrů nad mořem.
„Snaha Povodí Moravy za obrovské peníze zvýšit vodní hladinu na střední nádrži, manipulaci s ní časově změnit a získat další objem vody postrádá jakékoliv konkrétní odborné a právní opodstatnění, neboť chybí doložení veřejného zájmu a jeho převahy a navíc je v rozporu s plánem péče o přírodní rezervaci,“ uvedl Patrik.
Další články
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
Hygienici nemohou chtít údaje o očkování jen po telefonu, rozhodl NSS
Brno 13. července (ČTK) - Poskytovatelé zdravotních služeb nemohou krajským hygienickým stanicím předávat informace o pacientech, kteří odmítli povinné očkování, pokud nejsou splněny zákonné podmínky.
Sněmovna schválila větší ochranu spotřebitelů při sjednávání služeb on-line
Praha 10. července (ČTK) - Spotřebitelé by měli být víc chránění při uzavírání finančních smluv na dálku, typicky po internetu nebo po telefonu.
Ministerstvo školství pracuje na novém vysokoškolském zákoně i revizi inkluze
Praha 9. července (ČTK) - Ministerstvo školství pracuje na novém vysokoškolském zákoně či revizi inkluze, tedy společného vzdělávání.
Novela snižující státní náhradu České poště je ve Sněmovně před schvalováním
Praha 8. července (ČTK) - Před závěrečným schvalováním je ve Sněmovně poslanecká novela, která navrací státní úhradu čistých nákladů na základní služby poskytované Českou poštou na nejvýše 1,5 miliardy korun ročně z nynějších až dvou miliard korun.



