EK zahájila s Maďarskem řízení kvůli zákonu o vysokých školách
Brusel 26. dubna (zpravodaj ČTK) - Maďarsko dnes od Evropské komise dostalo měsíc na vysvětlení svého nového zákona o vysokých školách, který podle komise není v souladu s unijními pravidly a svobodami. Maďarský premiér Viktor Orbán odpoledne v europarlamentu normu hájil a jako nepodložená odmítl obvinění, že by byla cíleně namířena proti Středoevropské univerzitě (CEU). Spor o tento zákon a o další konkrétní právní normy či jejich návrhy je však jen částí hlubšího a trvalejšího konfliktu mezi Orbánovým Maďarskem a evropskými politiky v Bruselu.
Univerzita, kterou založil americký miliardář George Soros, se nyní stala centrem sporu. Sorose dnes Orbán označil za finančního spekulanta, který je nepřítelem eura, zničil životy milionů lidí v Evropě a přesto je v Bruselu přijímán na nejvyšší úrovni. Ve čtvrtek se s ním totiž sejde předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
První místopředseda komise Frans Timmermans dnes v europarlamentu za potlesku poslanců označil CEU za “perlu v koruně” svobodné Evropy, která překonala rozdělení z doby studené války.
Rektor CEU Michael Ignatieff vystoupil v europarlamentu v úterý a unii vyzval k podpoře boje proti zákonu.
“Analýza komise potvrdila naše obavy týkající se kompatibility zákona se svobodami vnitřního trhu a s chartou základních práv,” řekl Timmermans europoslancům a oznámil spuštění příslušného řízení pro nesoulad zákona s unijními pravidly. “Reakci maďarských úřadů čekáme do měsíce.”
Podle komise, která v tomto smyslu požádala Budapešť o vysvětlení, není maďarský zákon v souladu se základními tržními svobodami unie, především se svobodou nabízet služby a zakládat společnosti a také s akademickými svobodami a právem na vzdělávání. Porušuje podle komise také právní závazky EU týkající se mezinárodního obchodního práva.
Orbán to v europarlamentu odmítl s tím, že zákon se dotkne 22 zahraničních škol v zemi. Jeho cílem je především srovnání jejich podmínek s podmínkami evropských škol.
Komise dál prověřuje například maďarská azylová pravidla či návrh zákona o nevládních organizacích, který podle kritiků i Timmermanse může zmenšovat prostor pro občanskou společnost v zemi. Orbán kritiku návrhu zákona o nevládních organizacích odmítl s tím, že snahou je jen vyšší transparentnost jejich finančních a dalších zájmů, které reprezentují.
“Pokud tyto diskuse nepřinesou reálné výsledky, nebudeme váhat s dalšími kroky,” varoval Timmermans. Připomněl také trvající diskriminaci romské menšiny či nedostatečnou pracovněprávní ochranu těhotných žen.
Orbán, jehož strana Fidesz je stále součástí Evropské lidové strany - tedy největší frakce v europarlamentu, i Timmermans dnes před europoslanci ocenili možnost vést o problémech otevřenou diskusi. Jejich argumenty se však nepotkávaly.
“Evropská unie není a nikdy nebyla o ‘Bruselu’, ale je projektem řízeným a tvořeným jejími členskými státy. Každý z nich se samostatně a demokraticky rozhodl, že se touto cestou chce vydat - včetně Maďarska,” prohlásil Timmermans. Každá členská země, opět včetně Maďarska, je tak podle něj odpovědná za kolektivně přijatá rozhodnutí a souhlasila s pravidly “klubu”.
Maďarská vize Evropy je podle Orbána vizí silných členských zemí. “V ní státy respektují svou odpovědnosti a nevyhýbají se jí, ať se týká splácení dluhů, podoby rozpočtu či ochrany hranic,” uvedl. Budapešť podle něj pravidla evropského klubu vždy respektovala, Maďarsko je plně oddáno “evropským křesťanským hodnotám” a hodlá se na činnosti EU aktivně podílet. “Lidé budou EU podporovat. Ale jen, pokud je založená na férové a otevřené diskusi a připravená připustit, že čas od času je potřeba reforma,” podotkl Orbán.
“Nechceme změny. Nechceme přesuny mezi kompetencemi EU a členských zemí. Chceme bránit stávající situaci. To je teď zločin?,” zeptal se Orbán. Obrana nyní platných evropských pravidel podle něj nemůže být protievropskou pozicí.
Europoslance z větších frakcí nepřesvědčil. “Chcete evropské fondy, ale nechcete evropské hodnoty,” obvinil Orbána například šéf liberálů z ALDE Guy Verhofstadt.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



