EK zahájila s Maďarskem řízení kvůli zákonu o vysokých školách
Brusel 26. dubna (zpravodaj ČTK) - Maďarsko dnes od Evropské komise dostalo měsíc na vysvětlení svého nového zákona o vysokých školách, který podle komise není v souladu s unijními pravidly a svobodami. Maďarský premiér Viktor Orbán odpoledne v europarlamentu normu hájil a jako nepodložená odmítl obvinění, že by byla cíleně namířena proti Středoevropské univerzitě (CEU). Spor o tento zákon a o další konkrétní právní normy či jejich návrhy je však jen částí hlubšího a trvalejšího konfliktu mezi Orbánovým Maďarskem a evropskými politiky v Bruselu.
Univerzita, kterou založil americký miliardář George Soros, se nyní stala centrem sporu. Sorose dnes Orbán označil za finančního spekulanta, který je nepřítelem eura, zničil životy milionů lidí v Evropě a přesto je v Bruselu přijímán na nejvyšší úrovni. Ve čtvrtek se s ním totiž sejde předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
První místopředseda komise Frans Timmermans dnes v europarlamentu za potlesku poslanců označil CEU za “perlu v koruně” svobodné Evropy, která překonala rozdělení z doby studené války.
Rektor CEU Michael Ignatieff vystoupil v europarlamentu v úterý a unii vyzval k podpoře boje proti zákonu.
“Analýza komise potvrdila naše obavy týkající se kompatibility zákona se svobodami vnitřního trhu a s chartou základních práv,” řekl Timmermans europoslancům a oznámil spuštění příslušného řízení pro nesoulad zákona s unijními pravidly. “Reakci maďarských úřadů čekáme do měsíce.”
Podle komise, která v tomto smyslu požádala Budapešť o vysvětlení, není maďarský zákon v souladu se základními tržními svobodami unie, především se svobodou nabízet služby a zakládat společnosti a také s akademickými svobodami a právem na vzdělávání. Porušuje podle komise také právní závazky EU týkající se mezinárodního obchodního práva.
Orbán to v europarlamentu odmítl s tím, že zákon se dotkne 22 zahraničních škol v zemi. Jeho cílem je především srovnání jejich podmínek s podmínkami evropských škol.
Komise dál prověřuje například maďarská azylová pravidla či návrh zákona o nevládních organizacích, který podle kritiků i Timmermanse může zmenšovat prostor pro občanskou společnost v zemi. Orbán kritiku návrhu zákona o nevládních organizacích odmítl s tím, že snahou je jen vyšší transparentnost jejich finančních a dalších zájmů, které reprezentují.
“Pokud tyto diskuse nepřinesou reálné výsledky, nebudeme váhat s dalšími kroky,” varoval Timmermans. Připomněl také trvající diskriminaci romské menšiny či nedostatečnou pracovněprávní ochranu těhotných žen.
Orbán, jehož strana Fidesz je stále součástí Evropské lidové strany - tedy největší frakce v europarlamentu, i Timmermans dnes před europoslanci ocenili možnost vést o problémech otevřenou diskusi. Jejich argumenty se však nepotkávaly.
“Evropská unie není a nikdy nebyla o ‘Bruselu’, ale je projektem řízeným a tvořeným jejími členskými státy. Každý z nich se samostatně a demokraticky rozhodl, že se touto cestou chce vydat - včetně Maďarska,” prohlásil Timmermans. Každá členská země, opět včetně Maďarska, je tak podle něj odpovědná za kolektivně přijatá rozhodnutí a souhlasila s pravidly “klubu”.
Maďarská vize Evropy je podle Orbána vizí silných členských zemí. “V ní státy respektují svou odpovědnosti a nevyhýbají se jí, ať se týká splácení dluhů, podoby rozpočtu či ochrany hranic,” uvedl. Budapešť podle něj pravidla evropského klubu vždy respektovala, Maďarsko je plně oddáno “evropským křesťanským hodnotám” a hodlá se na činnosti EU aktivně podílet. “Lidé budou EU podporovat. Ale jen, pokud je založená na férové a otevřené diskusi a připravená připustit, že čas od času je potřeba reforma,” podotkl Orbán.
“Nechceme změny. Nechceme přesuny mezi kompetencemi EU a členských zemí. Chceme bránit stávající situaci. To je teď zločin?,” zeptal se Orbán. Obrana nyní platných evropských pravidel podle něj nemůže být protievropskou pozicí.
Europoslance z větších frakcí nepřesvědčil. “Chcete evropské fondy, ale nechcete evropské hodnoty,” obvinil Orbána například šéf liberálů z ALDE Guy Verhofstadt.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



