EK žalovala Česko kvůli pravidlům o energetické náročnosti budov

V letech 2017 a 2018 následovaly další oficiální dopisy. “Příslušné právní předpisy těchto členských států však dosud nejsou se směrnicí v souladu,” uvedla komise. Pokud dá soud postoji komise za pravdu, může rozhodnout o finančním postihu země, a to buď paušální částkou, nebo opakovaným penále do doby, než bude situace napravena.

Podle MPO novelu zákona o hospodaření energií projednala loni v listopadu legislativní rada vlády, závěrečné stanovisko ale zatím nevydala. EK Česku vytýká vadné, nikoliv opožděné převedení unijní směrnice do národního práva, což podle ministerstva znamená, že v rámci prvního rozhodnutí Soudního dvora EU nemůže být uložena pokuta. Tu může uložit Soudní dvůr na návrh Komise až tehdy, pokud by ze strany ČR nebylo plněno první, odsuzující rozhodnutí.

Babiš českým novinářům na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že je chyba, že Česko směrnici dobře nepřevedlo. Podle něj je třeba projednání normy v legislativní radě vlády urychlit. “Musíme to napravit, 4. února to půjde do vlády,” řekl.

“Jsme přesvědčeni o tom, že daná fáze řízení ze strany EK a fáze legislativního procesu novely zákona o hospodaření energií znamenají, že ČR bude schopna napravit výtky EK ještě předtím, než by přistoupila k navržení sankcí a Soudní dvůr EU pak k jejich uložení,” uvedl ředitel odboru evropského a mezinárodního práva MPO Lukáš Prokeš.

Podle ředitele aliance Šance pro budovy Petra Holuba jde o bouři ve sklenici vody. “Zbytečně to bude budit vášně u málo podstatné věci. Jde o nepřesnost ve formulaci požadavku na vystavování průkazů energetické náročnosti v často navštěvovaných veřejných budovách. Navíc ministerstvo (MPO) poslalo nápravu už do minulé sněmovny, ta ji nestihla projednat,” uvedl Holub.

Unijní země mají podle směrnice o energetické náročnosti budov zavést a uplatňovat minimální požadavky u všech budov, zajistit certifikaci jejich energetické náročnosti a také povinné pravidelné inspekce topných a klimatizačních systémů. Kromě toho musejí státy zajistit, aby od roku 2021 měly všechny nové budovy “téměř nulovou spotřebu energie”.

Směrnice také žádá, aby byly ve všech budovách, které často navštěvuje veřejnost, vystaveny certifikáty energetické náročnosti. To by mělo podle komise “zvýšit povědomí veřejnosti o významu účinné spotřeby energie a motivovat k renovaci budov”.

Evropská unie plánuje do roku 2020 snížit roční spotřebu energie v Evropě o 20 procent. Na budovy připadají zhruba dvě pětiny celkové konečné spotřeby energie a více než jedna třetina emisí CO2 v unii.

Podle názoru EK mohou státy řádným provedením předpisů o energetické náročnosti budov do svého domácího práva dosáhnout značných úspor energie a zabránit souvisejícím emisím skleníkových plynů.

Komise dnes také Českou republiku spolu se 14 dalšími státy unie vyzvala k tomu, aby správným způsobem převedla do národního práva pravidla směrnice o energetické účinnosti a dala jim dva měsíce na reakci. Směrnice z roku 2012 zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti s cílem zajistit do roku 2020 splnění domluveného dvacetiprocentního cíle ohledně energetické účinnosti. Všechny země EU musejí využívat energii účinněji ve všech fázích, od výroby až po konečnou spotřebu.

Do Česka a dalších pěti zemí EU dnes také zamířilo “odůvodněné stanovisko”, připomínající potřebu do národních zákonů převést unijní pravidla týkající se jakosti benzinu a motorové nafty a podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů. Ta má snížit riziko nepřímé změny ve využívání půdy spojené s výrobou biopaliv, tedy když farmáři začnou místo plodin pro potravinářství či krmné účely pěstovat plodiny k výrobě biopaliv.