EK žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu
Brusel/Praha 29. dubna (zpravodajka ČTK) - Evropská komise (EK) se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.
České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
Česko a Maďarsko podle EK nedodržují rámcové rozhodnutí Rady EU o evropském zatýkacím rozkazu. Jde o předpis přijatý v roce 2002, který stanoví pravidla pro fungování evropského zatýkacího rozkazu ve všech členských státech sedmadvacítky. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti s Prahou a Budapeští již před několika lety. První formální výzvu zaslala Česku v prosinci 2020 a Maďarsku v červnu 2021.
Evropský zatýkací rozkaz je nástroj v rámci EU, který umožňuje státům rychleji si mezi sebou předávat osoby podezřelé nebo odsouzené za trestné činy. EK míní, že Česko několik ustanovení rámcového rozhodnutí o eurozatykači nesprávně převedlo. Následně přijalo nový pozměňující zákon, aby obavy unijní exekutivy odstranilo. Podle komise ale všechny její výhrady vyřešeny nebyly.
“Komise uvádí, že české právo nezajišťuje, aby byla vyžádaná osoba buď dočasně předána členskému státu vydávajícímu (zatýkací rozkaz), nebo vyslechnuta v členském státě vykonávajícím (zatýkací rozkaz), a to do doby rozhodnutí o jejím předání,” stojí v prohlášení EK. “Dále české právo nezajišťuje, aby délka dočasného předání byla stanovena na základě vzájemné dohody mezi vydávajícím soudním orgánem a vykonávajícím soudním orgánem,” dodala komise.
České ministerstvo spravedlnosti zatím nezná přesné znění žaloby. Odhadlo, že její vypracování komisí a doručení prostřednictvím Soudního dvora EU zabere několik týdnů či měsíců. Předpokládá ale, že právní argumentace komise bude odpovídat jejímu dřívějšímu stanovisku, které se podle úřadu snažily zvrátit i Nejvyšší státní zastupitelství a ministerstvo zahraničí. Ministerstvo spravedlnosti doplnilo, že se až letos v únoru dozvědělo, že EK setrvala na svém názoru.
“Ministerstvo spravedlnosti bezodkladně po obdržení shora uvedené informace zahájilo legislativní práce směřující k tomu, aby byly i zbylé požadavky Evropské komise vhodným způsobem a v co nejkratší době promítnuty do českého právního řádu. Podle předpokladu bude potřebná změna zakotvena do novely zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, která se již nachází v legislativním procesu,” napsalo v tiskové zprávě.
Další články
Dvacítka ekonomů varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel
Praha 28. července (ČTK) - Dvacítka českých ekonomů dnes apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli nimž prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Vláda schválila novelu zákona o obcích, má narovnat odměňování
Praha 27. července (ČTK) - Vláda dnes schválila novelu zákona o obcích, která má narovnat pravidla odměňování představitelů samospráv při souběhu funkcí.
Jak lépe využívat Listinu základních práv Evropské unie
Listina základních práv Evropské unie nepatří v praxi k nejčastěji využívaným nástrojům ochrany základních práv. Nejde přitom o specificky český jev. Také v dalších členských státech bývá Listina často upozaděna ve prospěch Evropské úmluvy o lidských právech nebo vnitrostátní úpravy základních práv. Její aplikační potenciál je však podstatně širší, než by se na první pohled mohlo zdát.
Úřad vlády hájí úpravu jednacího řádu, pravomoci premiéra podle něj neposiluje
Praha 24. července (ČTK) - Úřad vlády hájí přípravy změny jednacího řádu vlády zastaralostí dosavadního znění, které pochází z konce 90. let. Odvolává se také na to, že úpravu začal chystat už předchozí kabinet Petra Fialy (ODS).
NS vymezil hranice mezi sexuálním útokem a znásilněním po novele zákoníku
Brno 23. července (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání odsouzeného i nejvyšší státní zástupkyně ve věci závažného sexuálního jednání vůči dítěti a potvrdil tak pravomocný rozsudek Vrchního soudu v Praze, že jeho skutek je třeba podle nové právní úpravy posoudit jako trestný čin sexuálního útoku.


