Exekutorská komora ČR: Aktuální úprava tarifu je nedostatečná, modernizace exekučního práva je nutná
Exekutorská komora ČR upozorňuje, že nová úprava exekutorského tarifu platná od 1. ledna 2026 nepřináší řešení dlouhodobě neudržitelné situace v odměňování soudních exekutorů.
Navýšení náhrady paušálních výdajů o 1000 korun u dluhů nad 5000 korun nestačí na pokrytí reálných nákladů, ani stabilizaci exekučního systému. To přitom ohrožuje dostupnost spravedlnosti a vymahatelnost práva, na kterou občané spoléhají. Komora je připravena jednat s novým ministrem spravedlnosti nejen o relevantním navýšení exekutorského tarifu, ale i o širší modernizaci exekučního práva tak, aby soudní exekutoři mohli nadále plnit nezastupitelnou roli v právním státě.
„Exekutorská komora přijímá s povděkem poslední úpravu exekutorského tarifu, současně ji však považuje za úpravu spíše kosmetickou, která neřeší podstatu problému. Drobné navýšení náhrady hotových výdajů u části případů je ve světle dvacetiletého zmrazení tarifu zcela nedostatečné a nemůže vyvážit dramatický růst nákladů, ani vzrůstající náročnost agendy,“ říká Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR, a dodává: „Stát by neměl přenášet náklady vymáhání na všechny daňové poplatníky, ale naopak umožnit, aby profese soudních exekutorů byla udržitelná.“
Tarif zaostává dvacet let
Exekutorský tarif nebyl valorizován více než dvě dekády. Náhrada hotových výdajů je stejná od roku 2006, ačkoli kumulovaná inflace dosáhla 53 %, poštovné se zvýšilo o 200 %, výrazně stouply náklady na pohonné hmoty nebo energie a exekutoři současně nesou náklady na digitalizaci, kyberbezpečnost a další povinnosti, které stát průběžně přenáší na jejich agendy. Minimální odměna byla od roku 2001 naopak snížena, a to v roce 2017, přestože průměrná mzda vzrostla o téměř 75 %. „Nůžky mezi náklady a regulovanými příjmy jsou rozevřené do extrému. Výkon profese se stává ekonomicky neudržitelný. Exekutor přitom ze zákona nesmí mít jiný příjem,“ vysvětluje Mlynarčík.
Úbytek exekutorů ohrožuje dostupnost spravedlnosti
Dlouhodobě napjatá ekonomika exekutorských úřadů se promítá do snižujícího se počtu exekutorů. Většina z nich končí právě z ekonomických důvodů. Situace je tak závažná, že v roce 2024 muselo ministerstvo spravedlnosti zrušit devatenáct trvale neobsazených a sedm uvolněných úřadů, které se nepodařilo znovu obsadit. Na začátku příštího roku bude muset Exekutorská komora ČR podat návrh na zrušení minimálně dalších tří úřadů. V některých obvodech dnes nepůsobí žádný exekutor, což komplikuje dostupnost služeb pro věřitele i dlužníky.
Aktuální změna tarifu problémy neřeší
Navýšení paušální náhrady hotových výdajů jen u části případů zavádí dva různé režimy a dále zvyšuje administrativní náročnost. Novelizace navíc vůbec nevyřešila odměňování v exekucích na nepeněžitá plnění, například vyklizení bytu či odstranění černé stavby, kde odměna i přes drobné navýšení zůstává zlomková ve srovnání s reálnými náklady. „Když pronajímatel bytu potřebuje vyklidit neplatiče, často nenajde exekutora, který to dokáže provést bez finanční ztráty. To je stav, který není akceptovatelný pro věřitele, ani pro soudní exekutory,“ říká Mlynarčík.
Komora je připravena k jednání s novým ministrem
„Novému ministrovi spravedlnosti, vládě i parlamentu jsme připraveni nabídnout zkušenosti z praxe a odborné argumenty při hledání vyvážených řešení. Budeme podporovat stabilitu právního prostředí i kvalitu legislativního procesu – to je základ fungující justice i celé společnosti,“ říká Mlynarčík. Komora chce jednat o spravedlivě nastavené odměně, úpravě hotových výdajů, modernizaci exekučního řádu, zjednodušení srážek ze mzdy, rychlejší digitalizaci justice i lepším využití exekutorů v nesporných řízeních či při doručování. Cílem je stabilizovat systém a zajistit rovnováhu mezi právy věřitelů a dlužníků.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



